HAUNER Vilém Julius Josef 28.4.1877-31.10.1941

Z Personal
Vilém Julius Josef HAUNER
Narození 28.4.1877
Místo narození Praha
Úmrtí 31.10.1941
Místo úmrtí Mauthausen (Rakousko)
Povolání 68- Redaktor nebo žurnalista
1- Matematik
53- Historik
64- Překladatel
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 304-305

HAUNER, Vilém Julius Josef, * 28. 4. 1877 Praha, † 31. 10. 1941 Mauthausen (Rakousko), matematik, astronom, historik, překladatel

Prvorozený syn pražského restauratéra a hoteliéra Viléma H. (* 22. 6. 1842 Olešná /u Rakovníka/, † 9. 3. 1919 Praha), jenž vlastnil hotel U Arcivévody Štěpána (později hotel Šroubek, nyní Evropa) na Václavském náměstí v Praze, a Julie, roz. Hlaváčové (* 5. 6. 1857 Praha). H. měl bratra Julia a tři sestry. Sestra Marie Haunerová-Votrubová (1878–1957) byla básnířkou, fejetonistkou a překladatelkou z osmi jazyků, Julie (1882–1968) se provdala za zoologa Aloise Mrázka (1868– 1923), profesora Karlovy univerzity, Kristina (1896–1968) byla chotí dirigenta a hudebního skladatele Vladislava Šaka (1894–1977).

Po maturitě na pražském Akademickém gymnáziu H. absolvoval 1895–1900 Filozofickou fakultu české Karlo-Ferdinandovy univerzity. Obhájil disertační práci O neeuklidovské geometrii Nikolaje Ivanoviče Lobačevského a získal rigorózum z matematiky a fyziky (PhDr. 1900). Patřil k posluchačům T. G. Masaryka, podporoval politiku realistické strany. Nastoupil na místo asistenta v astronomickém ústavu, přispíval do Ottova slovníku naučného a psal matematická pojednání. 1901 studijně pobýval na univerzitě v Lipsku, 1902 na univerzitě v Cambridge. Byl členem Akademického domu (1911–20), zároveň vykonával funkci hospodáře Mensy akademické, díky tomu se vyhnul službě v armádě. V květnu 1917 podepsal Manifest českých spisovatelů. Věnoval se dějinám vojenství (redaktor vojenské části Masarykova slovníku naučného), zejména problematice válečného loďstva a námořních válek. Od 1919 působil v komisi pro vojenské názvosloví u MNO a od 1920 ve správní radě Vědeckého ústavu vojenského, jehož se stal 1925 místopředsedou. Pracoval jako redaktor vojenské a zahraničněpolitické rubriky deníku Tribuna, přispíval do periodik Čas (např. články o rusko-japonské válce), Přehled, Československá revue, Parlament, Vojenské rozhledy aj. Překládal z angličtiny, němčiny a francouzštiny. Byl docentem na Svobodné škole politických nauk, která fungovala 1928–39 v Praze. 1939–41 pracoval jako tajemník továrníka F. Janečka.

Na počátku nacistické okupace se zapojil do domácího odboje v rámci organizace Obrana národa. 1941 byl zatčen (údajně v souvislosti s odhalením jeho sbírky loveckých střelných zbraní) a odvlečen do koncentračního tábora Mauthausen, kde zahynul. Jeho majetek zkonfiskovaly okupační úřady. H. jméno figuruje na pamětní desce na domě v Budějovické ulici 64/5 v Praze-Michli.

Poprvé se H. oženil s Jitkou, roz. Staňkovou-Richtrovou (* 20. 7. 1880 Vídeň, Rakousko, † 1948), dcerou pivovarníka. 1920 se s ní rozvedl. Z manželství se narodili dva synové: Edgar (* 14. 10. 1906, † 8. 6. 1942 Praha-Kobylisy), advokát a publicista zastřelený během heydrichiády, a Vilém Bohumír H. (* 23. 6. 1903 Praha, † 9. 10. 1982), umělecký knihař, jenž vystudoval Státní grafickou školu v Praze. Během pracovního pobytu v Paříži získal členství v Mezinárodním salonu hluchých umělců; po návratu domů otevřel vlastní ateliér pro uměleckou vazbu knih. Navštívil USA. Organizoval spolkový život neslyšících (generální sekretář Československého svazu neslyšících). 1938 uzavřel sňatek s Gertrudou, roz. Jacobovou, s níž zplodil syny Milana H. (* 4. 3. 1940 Gotha /Německo/), historika, politologa a publicistu zabývajícího se moderními dějinami a mezinárodními vztahy, a Rolanda (1942–2007), elektrotechnika. H. druhá manželka Marie, roz. Trappová (* 1898), byla pěvkyní. Jejím synovcem je astronom Luboš Perek (* 26. 7. 1919 Praha).

D: matematické: Geometrie neeuklidovská a její poměr k theorii poznání, in: Česká mysl 4, 1903, s. 13–22; Geometrie neeuklidovská: Theorie Riemannova, tamtéž 9, 1908, s. 170–185. Vojensko-historické, výběr: Válka, 1912; Vývoj pozemního válečnictví slovem i obrazem, 1922; Maršálem od píky. Život a činnost sira Williama R. Robertsona, 1931; Světová válka, 1932; Bitva na Bílé hoře 1620, 1933; Význam techniky ve světové válce, 1933. Překlady, výběr: T. Moreux, Jak porozumím geometrii, 1931; W. S. Churchill, Světová krize 1911–1918, 1–3, 1932 (první díl s B. Štěpánkem); J. J. C. Joffre, Paměti maršála Joffrea, 1–2, 1933; E. Sitwell, Viktorie, královna anglická. Její život a doba, 1937.

L: OSN 28, s. 543; OSND 2/2, s. 1045; ČBS, s. 195; KSN 5, s. 50; MSN 3, s. 91; Kutnar, s. 754; Tomeš 1, s. 424 (se soupisem díla a literatury); I. Willoughby, Historian Milan H. on his own fascinating family history (dostupné z: https://www.radio.cz/en/section/panorama/historian-milan-hauner-on-his-own-fascinating-family-history, stav k 22. 6. 2018); cs.wikipedia.org (se soupisem díla a literatury, stav k 22. 6. 2018). K Milanu H.: Kdo byl kdo – čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté, J. Filipský (ed.), 1999, s. 163–164 (s bibliografií); Lexikon českých historiků 2010, R. Lipovský – L. Dokoupil – A. Zářický (eds.), 2012, s. 155.

P: AHMP, sign. JCH N27, matrika nar. řkt. f. ú. sv. Jindřich 1875–1882, obr. 94; sign. TRP N14, matrika nar. řkt. f. ú. Nejsvětější Trojice v Podskalí 1897–1905, s. 245; Soupis pražského obyvatelstva 1830–1910 (1920), karton č. 83, poř. č. 377 a 378; SOA, Praha, matrika nar. řkt. f. ú. Olešná 1831–1853, fol. 47 (H. otec uveden jako Guilielmus); Archiv UK, Praha, fond Matriky UK, inv. č. 2, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity II. (1900–1908), s. 620.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Milan Hauner, Vojtěch Szajkó