HAUPT von Buchenrode Stefan Viktor Leopold 27.10.1869-4.10.1954

Z Personal
Stefan Viktor Leopold HAUPT von Buchenrode
Narození 27.10.1869
Místo narození Brno
Úmrtí 4.10.1954
Místo úmrtí Rio de Janeiro (Brazílie)
Povolání 44- Právník
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 307
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=77264

HAUPT von Buchenrode, Stefan Viktor Leopold, * 27. 10. 1869 Brno, † 4. 10. 1954 Rio de Janeiro (Brazílie), právník, velkostatkář, politik

Syn Leopolda Alexandra H. (1827–1904) a Anny Antonie, roz. Schlemleinové (1838–1924). Vystudoval práva na univerzitě ve Vídni (JUDr. 1892). Vstoupil do diplomatických služeb, které však rychle opustil. 1897–1900 působil ve státní správě na Moravě, nejprve jako okresní komisař v Hodoníně, později na místodržitelství v Brně. Od otce obdržel již 1897 polovinu velkostatku ve Zlíně a 1905 odkoupil druhou polovinu od své sestry Marianny. 1900 opustil státní službu, aby se plně věnoval správě rodinného majetku. 1904 dal zrekonstruovat zlínský zámek podle projektu vídeňského architekta Leopolda Bauera, kterému svěřil i další přestavby rodových nemovitostí. Patřil mezi elitu a uznávané osobnosti brněnského německého veřejného života i moravské šlechtické společnosti. Vlastnil několik reprezentativních domů v Brně, především paláce na Kolišti a na dnešní Masarykově třídě. 1903 byl zvolen do Zemědělské rady pro markrabství moravské a 1910 se stal honorárním konzulem Německa pro Moravu a Slezsko. 1908 byl vyznamenán komturským křížem Řádu Františka Josefa. 1912 se stal členem OŽK v Brně a 1914–18 jejím předsedou, vedle toho i ředitelem Moravské eskomptní banky a zasedal ve správní radě Brněnských přádelen česané příze. Už 1902 byl zvolen zemským poslancem za ústavověrný velkostatek na moravském sněmu, mandát vykonával až do 1918 a stal se i místopředsedou Strany ústavověrného velkostatku. 1916 se účastnil konzultací říšskoněmeckých a rakouských velkostatkářů v Berlíně o uspořádání střední Evropy po první světové válce. Stál v čele několika brněnských spolků (Brünner Leseverein, Lawn-Tennis-klub, Mozart-Denkmal-Verein, Naturforschender Verein v Brně, Společnosti pro zaopatření mužských slepců na Moravě a ve Slezsku, brněnské pobočky c. k. společnosti rakouského stříbrného kříže pro péči o navracející se soukromníky) a od 1913 byl také spoluporučníkem nezletilých dětí po Rudolfu M. Rohrerovi ml. 1916 koupil velkostatek v západních Uhrách v Sorokújfalu (dnes Sorokpolány /u Szombathely, Maďarsko/), který se stal jedním z rodových sídel. Na konci první světové války se vrátil do diplomatických služeb a 1918–19 zastupoval ve Švýcarsku nejprve obchodní zájmy monarchie a poté obsadil funkci vyslance Rakouské republiky. Úřad opustil po uzavření mírové smlouvy s Rakouskem, neboť nechtěl přijít o československé občanství.

V rámci pozemkové reformy se výměra zlínského velkostatku snížila z téměř dvou a půl tisíc na šestnáct set hektarů (1929). Na Zlínsku se ve dvacátých letech 20. století dostával do stálých konfliktů s firmou Baťa, jejíž průmyslové i nacionální aktivity vnímal s rostoucí nelibostí, a proto se rozhodl 1929 prodat velkostatek Podpůrnému fondu Tomáše Bati ve Zlíně za více než dvanáct milionů korun. Potom pobýval střídavě ve Vídni, Sorokújfalu a na loveckém zámečku Duchonka (u Topoľčan) na Slovensku, který byl postaven 1931 podle návrhu Leopolda Bauera. V Brně prodal již 1920 palác na Kolišti Československému zemědělskému muzeu. Během meziválečného období se publicisticky vyjadřoval k mezinárodně politickým poměrům i k příčinám světové hospodářské krize. Před frontou se uchýlil v listopadu 1944 do Salcburku a 1948 se odstěhoval za dcerou do Brazílie, kde dožil.

Uzavřel 1896 sňatek s Hedwigou Annou Theresií (1873–1967), dcerou brněnského továrníka Augusta sv. pána Phulla. Z tohoto svazku se narodil syn Stephan Georg Gustav (1897–1959), který se oženil s Ursulou, hraběnkou von Bismarck (1902–1982), s níž spravoval velkostatek v Sorokújfalu, a tři dcery: Dorothea, šlechtična von Janotta (1900–1982), Edith sv. paní H.-Stummer von Tavarnok und Buchenrode (1902–1953) a Hedwig Elisabeth sv. paní H.-Stummer von Tavarnok und Buchenrode (1905–1998).

D: Die Zukunft Europas, 1922; Leopold Bauer zum 60. Geburtstage, 1932, s. 26–33; Die Wurzel der Weltwirtschaftskrise, 1935; My Memories, M.-L. Thuronyi (ed.), Riga 2013.

L: Heller 2/1, s. 49–50; A. Steis, Die Familie H.(-Buchenrode), 1793–1861, in: ZGLM 36, 1934, s. 135–142; BL 1, s. 553–554; Myška 1, s. 160; Z. Pokluda, Bauerova modernizace zlínského zámku, in: Prostor Zlín 11, 2004, č. 3, s. 33–35; L. Fasora, Možnosti a limity aristokratizace veřejného vystupování brněnských podnikatelů 1851–1914, in: Šlechtic podnikatelem, podnikatel šlechticem, J. Brňovják – A. Zářický (eds.), 2008, s. 206–218; J. Galuška, Stefan H. von Buchenrode a jeho spis o hospodářské krizi, 2010, passim (bakalářská diplomová práce, FF MU, Brno); B. Smutný, Brněnští podnikatelé a jejich podniky, 2012, s. 149; Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918, J. Malíř (ed.), 2012, s. 236; K. Vavřínek, Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2020, 2013, s. 189–193.

P: MZA, Brno, fond E 67 Sbírka matrik, sign. 17 081, Brno – Křenová, s. 87 (matrika narození); sign. 17 099, Brno-Křenová, s. 175 (matrika sňatků).

Pavel Cibulka