Biografický slovník
HAUSER Jiří 10.2.1892-20.4.1971
| Jiří HAUSER | |
 | |
| Narození | 10.2.1892 |
|---|---|
| Místo narození | Lišany (u Rakovníka) |
| Úmrtí | 20.4.1971 |
| Místo úmrtí | Brno |
| Povolání |
28- Strojař nebo elektrotechnik 61- Pedagog |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 311-312 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=49648 |
HAUSER, Jiří, * 10. 2. 1892 Lišany (u Rakovníka), † 20. 4. 1971 Brno, strojírenský odborník, pedagog
Pocházel z rodiny Ing. Jiřího H. a Anny, roz. Součkové. Maturoval na gymnáziu v Kutné Hoře, 1909–14 vystudoval strojírenství na VUT v Brně (Ing. 1919). Působil na škole krátce jako asistent. 1919–23 byl zaměstnán jako technický úředník v USA, po návratu 1925 nastoupil do Škodových závodů v Plzni, 1932–34 pracoval v Praze jako vedoucí provozu Pražské železniční společnosti, 1934–38 byl technickým tajemníkem Škodových závodů v Praze, 1938–46 vedoucím plánovacího oddělení automobilových závodů v Mladé Boleslavi. 1947 byl na brněnském VUT jmenován řádným profesorem mechanické technologie a vedoucím Ústavu obráběcích strojů a průmyslové organizace, 1951–53 přednášel na tamní Vojenské technické akademii. 1953 odešel na Slovensko, 1953–60 vedl katedru strojní výroby Strojnické fakulty Slovenské vysoké školy technické (SVŠT) v Bratislavě, 1953–55 byl děkanem fakulty. 1960 odešel na odpočinek a dožil v Brně. Oženil se s Vlastou, roz. Mašinovou (* 1909), měl dceru a syna Milana, strojírenského inženýra.
H. se věnoval strojírenské technologii, průmyslové mechanizaci a automatizaci, stal se expertem československého strojírenského průmyslu. Publikoval knihy, vysokoškolská skripta, technické průvodce, studie a odborné příspěvky. Vydal sérii technických příruček pro studenty vojenské akademie. Během působení v Bratislavě organizačně přispěl k reformě vysokoškolského studia strojírenství, zasloužil se o otevření studijního oboru technologie mechanizace, 1957 inicioval založení Výzkumné laboratoře pro obrábění na Strojní fakultě SVŠT. 1950–56 pracoval jako člen expertních komisí pro studijní reformu na ministerstvu školství, 1957–60 člen technické rady Výzkumného ústavu tvářecích strojů a technologie tváření v Brně, 1958–60 technické rady pověřenectva dopravy v Bratislavě.
D: výběr: Obrábění 1–10, 1951–1952; Technický průvodce železničáře 1, 1953; Automatizácia v priemysle, Bratislava 1956; Mechanizácia a automatizácia v priemysle, in: Veda ľudu 4, 1956, č. 26–28, s. 53–67; Obrábanie kovov, Bratislava 1960 (s kol.).
L: BLS 3, s. 382; Profesori STU 1937–2007, Bratislava 2007, s. 80.
Alena Táborecká
