Biografický slovník
HAVELKOVÁ Vlasta 12.12.1857-16.6.1939
| Vlasta HAVELKOVÁ | |
 | |
| Narození | 12.12.1857 |
|---|---|
| Místo narození | Blansko |
| Úmrtí | 16.6.1939 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 54- Etnograf |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 336 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47036 |
HAVELKOVÁ, Vlasta (roz. Wanklová), * 12. 12. 1857 Blansko, † 16. 6. 1939 Praha, etnografka, archeoložka
Čtvrtá dcera archeologa Jindřicha Wankla (1821–1897) a Elišky, roz. Šímové (1832–1903), dcery správce kuřimského panství a organizátorky kulturního života v Blansku. Manželka spisovatele a etnografa Jana H. (1839–1886). H. se významně zasloužila o založení Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci, který 1883 ve městě vybudoval první české muzeum. Shromáždila tisíce sbírkových předmětů a za podpory olomouckých církevních kruhů uspořádala 1885 první národopisnou výstavu. Podílela se především na přípravě výstav výšivek a krojů.
V jejích vědeckých pojednáních se odráželo silné národní cítění a až nekritický obdiv k lidové kultuře. Byla ovlivněna názory otce, považujícího Slovany za praobyvatele Evropy, a manžela, věřícího v autochtonnost Slovanů na českém území. Od svého spolupracovníka Ignáce Wurma přejala metodu srovnávání mezi ornamenty lidovými a těmi, které pocházely z archeologických nálezů. Například halštatskou kulturu pokládala za slovanskou. Aktivně se účastnila archeologických výzkumů v Předmostí u Přerova. V devadesátých letech 19. století částečně opustila názor o slovanském původu evropské kultury. 1895 spolupracovala na moravské kolekci pro Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze. Lubor Niederle ji ustanovil 1906 kustodkou pražského Národopisného muzea.
H. se stala vědeckou autoritou v českých zemích i v Evropě; vytvořila koncepci pořádání národopisných expozic a sbírek. S členkami národopisného odboru Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci a I. Wurmem je považována za zakladatelskou osobnost české etnografie na Moravě. Její iniciativa a terénní výzkumy vedly k otevření desítek nových muzeí. Publikovala např. v Časopise Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci a v Českém lidu. Její vzpomínky vycházely na pokračování v olomouckém periodiku Pozor.
D: výběr: Výstava národního vyšívání moravského, 1885; Vyšívání lidu moravského, 1895; Vývoj některých ornamentů našich lidových ve vyšívání, 1898.
L: OSN 28, s. 546; OSND 2/2, s. 1050; MSN 3, s. 97; KSN 5, s. 55; Lidová kultura, s. 68; O. Stránská, V. H., in: Časopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci 29, 1912, s. 45–50; J. Horák, Národopis československý. Přehledný nástin, in: Československá vlastivěda. Člověk, 1933, s. 392–397; R. Fischer, V. H., in: Časopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci 53, 1940, s. 95–97; M. Písková, Dějiny Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci, in: Živé tradice (1883–1983). K 100. výročí založení prvního čes. muzea v Olomouci, M. Písková – V. Stratil (eds.), 1983, s. 5–62; K. Štyksová, Malíř František H. z Loštic 1817–1882, 2014 (bakalářská diplomová práce, FF UP, Olomouc), s. 6–12 (se soupisem pramenů a literatury); cs.wikipedia.org (stav k 1. 5. 2019).
P: MZA, Brno, fond E 67, Sbírka matrik, matrika nar. řkt. f. ú. Blansko, sv. VIII, sign. 53, 1840–1862, s. 248; Vlastivědné muzeum, Olomouc, osobní fond Jana H., inv. č. 9; tamtéž, Literární archiv, písemná pozůstalost V. H., sign. 14.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Milada Písková
