Biografický slovník
HAVLÍK Jan 20.4.1915-17.7.1995
| Jan HAVLÍK | |
 | |
| Narození | 20.4.1915 |
|---|---|
| Místo narození | Vídeň (Rakousko) |
| Úmrtí | 17.7.1995 |
| Místo úmrtí | Kamenný Malíkov (u Jindřichova Hradce) |
| Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 356-357 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=85924 |
HAVLÍK, Jan, * 20. 4. 1915 Vídeň (Rakousko), † 17. 7. 1995 Kamenný Malíkov (u Jindřichova Hradce), malíř, restaurátor
Informace o H. mládí scházejí. Z Rakouska, kde mezi českými krajany složitě prožíval druhou světovou válku, odešel 1944 do Prahy. Studoval na UMPRUM v Praze, zprvu u prof. Josefa Nováka, od 1946 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové (VŠUP) u Jana Baucha, 1950 absolvoval aspiranturu u Emila Filly, 1947–48 získal stipendium v Paříži na École nationale supérieure d’arts et métiers, kde ho v kresbě školil Eugène Narbonne. Na AVU se externě vzdělával v restaurování u B. Slánského. 1950 byl jmenován odborným asistentem VŠUP ve speciálním ateliéru pro malbu, hračku, loutku a výstavnictví, od 1958 vedl průpravu pro plošné obory, od 1970 výuku večerního aktu. Jako praktikující katolík neměl naději na kariérní postup, proto na vlastní žádost 1975 školu opustil a uchýlil se jako svobodný výtvarník na venkov.
V padesátých letech začínal jako realistický krajinář, vycházející zejména z podnětů Jana Slavíčka a fauvismu, brzy po 1956 dozrával k abstrahovanému projevu, ke znakové, byť nikoli informelní malbě. Stál osamoceně, mimo skupiny a dlouho ani nevystavoval. Věnoval se převážně obrazovým kompozicím se sakrální či mytologickou tematikou, tvořil protiválečné, humanistické cykly (Stabat Mater, Ikaros, Vesmír). Zabýval se plastikou povrchu malby, chápané jako olejový či kombinovaný reliéf na plátně. Větší ohlas než doma získal v zahraničí (Německo, USA, Japonsko). Na zámku v Žirovnici 1992 založil s podporou obce Galerii J. H. se stálou expozicí vlastní tvorby. Jako restaurátor obnovil např. figurální fresky Gröbovy vily na pražských Vinohradech, dřevěné stropy a nástěnné malby v Martinickém paláci na Hradčanech, dřevěné stropy na malostranském Jánském vršku, trojici barokních slunečních hodin na Nové radnici v Brně nebo kolorovaná sgrafita na domě U Tvrze v Hlinsku.
L: Toman D, s. 64; SČSVU 3, s. 104–105; L. Windsorová, J. H. Obrazy, katalog, 1991.
Martin Kučera
