StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie HAVLIČEK Hans 1.5.1891-13.3.1949

Hans HAVLIČEK
Narození	1.5.1891
Místo narození	Chomutov
Úmrtí	13.3.1949
Místo úmrtí	Wetzlar (Německo)
Povolání	15- Lékaři
Citace	Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 345
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=76317

HAVLIČEK, Hans, * 1. 5. 1891 Chomutov, † 13. 3. 1949 Wetzlar (Německo), lékař chirurg

Syn železničního inspektora Johanna H. a Pauly, roz. Künzelové. Rodiče se odstěhovali na Královské Vinohrady (Praha), kde H. maturoval na gymnáziu. Od 1910 studoval na pražské německé univerzitě medicínu (MUDr. 1917); během první světové války si jako asistent prof. Hermanna Schloffera prohloubil vzdělání v chirurgii a rentgenologii.

H. chirurg a od 1926 primář nemocnice v Žacléři proslul jako schopný operatér v léčbě hnisavých zánětů pobřišnice i v odvracení pooperační trombózy. Svou praxi opíral o přístroje, z nichž některé sám navrhl a sestrojil. Proti šíření infekce a k rychlejšímu hojení hnisavých ran úspěšně využíval ultrafialové záření Woodovy lampy. O krevním oběhu přednášel na univerzitách ve Vratislavi, Basileji, Kodani, Berlíně, Gentu a v Paříži. Po nástupu nacismu a vypuknutí druhé světové války se stal pro režim osobou nevhodnou k vedení nemocnice také proto, že nikdy neodepřel péči nemocným židům. 1940 byl suspendován a byl mu zakázán vstup do nemocnice, vědecké materiály mu byly zabaveny a nakonec ho zatklo gestapo. Do 1944 byl vězněn v Trutnově a Hradci Králové. Po válce marně žádal o československé občanství. Po vysídlení do americké okupační zóny vedl městskou nemocnici v hessenském Friedbergu. 1946–48 svědčil ve prospěch gdaňského anatoma Rudolfa Spannera, obžalovaného ze zužitkování lidského tuku k přípravě mýdla.

D: Neue Wege der Thromboseforschung, Dresden–Leipzig 1934; Die Durchblutung der Niere im Rahmen des Gesetzes der Leistungs-Zweiteilung des Kreislaufs, in: Ärztliche Forschung 2, 1948, s. 265–274.

L: E. Liek, Ein Besuch in Schatzlar, in: Hippokrates 5, 1934; E. Sehrt, H. H., in: tamtéž 24, 1953, N. 3, s. 92; nekrolog: týž, H. H., in: Riesengebirgsheimat 4, 1956, s. 11; ÖBL 2, s. 224; J. Neander, The Danzig soap case, in: German Studies Review 29, 2006, s. 63–86.

P: SOA, Litoměřice, matrika N řkt. f. ú. Chomutov, sign. 62/25, 1889–1893, fol. 158; NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, kart. 166, obr. 657; Archiv UK, Praha, Matrika doktorů německé Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze / Německé univerzity v Praze (1904–1924), fol. 371.

Pavel Čech