Biografický slovník
HAVLÍČEK Boleslav 5.7.1897-29.6.1944
| Boleslav HAVLÍČEK | |
 | |
| Narození | 5.7.1897 |
|---|---|
| Místo narození | České Budějovice |
| Úmrtí | 29.6.1944 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
63- Spisovatel 67- Nakladatel nebo vydavatel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 344 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=59151 |
HAVLÍČEK, Boleslav, * 5. 7. 1897 České Budějovice, † 29. 6. 1944 Praha, nakladatel, publicista
Syn krejčího Václava H. (1894–1976). Vyučil se knihkupcem u B. Bočánka, 1912–14 absolvoval pokračovací knihkupeckou školu a nastoupil jako účetní do nakladatelství Hejda a Tuček, současně byl zvolen do vedení odborového Spolku českých knihkupeckých příručích. 1919 otevřel knihkupectví, nakladatelství a komisionářství Všeslovanská expedice B. Havlíček. Ve svém podniku distribuoval také publikace emigrantských ukrajinských nakladatelství. Zaměstnal začínající nakladatele Václava Petra a Karla Tvrdého jako příručí. Pro zadluženost převzal 1922 jeho knihkupectví Ukrajinec S. Lavrov, H. 1924 založil časopis Knihkupecký přehled, který zakrátko z finančních důvodů zanikl. Nové nakladatelství Kytice vedl 1925–28. Jako první svazek vydal pod pseudonymem Čeněk Bradáček sebeobhajobnou prózu Kolegialita. Založil edice Věnec dobrých knížek, Knihovnička doby, Časové problémy a Z cizích světů. Největší zájem vzbudil soubor výroků nejmenovaného „filozofa z předměstí“ Dialog o ničem a o všem (1923), který H. vydával za dílo Ladislava Klímy, ač šlo o zřejmý podvrh (ve třetím vydání 2014 péčí editora R. Kopáče kniha vyšla přesto pod Klímovým jménem). Podobně sporné byly H. záznamy neautorizovaných rozhovorů s básníkem Antonínem Mackem. Jistý význam měly knihy ukrajinských emigrantů, např. V. Vynnyčenka. Pro finanční machinace byla H. 1928 odňata koncese. 1929 se stal podílníkem M. Dolínka v nakladatelství Hélios, byl odpovědným redaktorem věstníku Kurýr, 1930 anonymně vydal a odběratelům distribuoval leták Bratr hovoří bratru. V první polovině třicátých let se samostatně pokusil o edici Knihovnička Středy. Spolupracoval v ní na sokolských publikacích bratra Václava (Věnceslava) H. Vydal svazky Problémy knižního trhu (1932), Situace knižního trhu (1932), Na řadě je Polsko. Světová úloha Polska (1934) a Svatováclavská tradice Katolické charity (1934). Stal se obdivovatelem polské fašizující diktatury. V posledním, rovněž neúspěšném nakladatelském pokusu Havlíčkova expedice publikoval svoje amatérské iracionální filozofické eseje Tajemství lidské duše (1935), Vyznání Jednoty přirozeného řádu a Těžiště národní jednoty 1. Hodnota středního stavu. Smysl Československa (1938).
L: nekrolog, in: Knihkupec a nakladatel 6, 1944, s. 110–111; A. Zach, Slovník českých nakladatelství 1849–1949 (dostupné z: www.slovnik-nakladatelstvi.cz, stav k 9. 3. 2020).
Martin Kučera
