Biografický slovník
HAVRÁNEK František 13.6.1887-18.12.1964
| František HAVRÁNEK | |
 | |
| Narození | 13.6.1887 |
|---|---|
| Místo narození | Čelechovice na Hané (u Prostějova) |
| Úmrtí | 18.12.1964 |
| Místo úmrtí | Važec (Slovensko) |
| Povolání |
76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik 11- Geolog |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 368 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47063 |
HAVRÁNEK, František, * 13. 6. 1887 Čelechovice na Hané (u Prostějova), † 18. 12. 1964 Važec (Slovensko), malíř, grafik, speleolog, publicista
Syn továrníka Josefa H. a Františky, roz. Podivinské. Po studiích na výtvarných akademiích ve Vídni, v Mnichově, Paříži, Londýně, Berlíně a v Drážďanech absolvoval studijní cesty do Francie, Švýcarska, Polska a Itálie, kde se seznámil s tvorbou starých mistrů. Studoval také hudbu a filozofii. 1907 navštívil Tatry a o svých dojmech vydal knížku Vzpomínky z Tater. Vysoké Tatry se vedle Hané a Valašska staly celoživotní inspirací jeho umělecké tvorby, především po vzniku ČSR 1918, kdy se přestěhoval do liptovské obce Važec. 1921 vytvořil sérii perokreseb Važecké chalupy, akvarely, oleje, tempery a grafiky, ve kterých zachytil typickou krajinu (Na poli, 1922; Pod Kriváňom, 1924; Jeseň vo Važci, 1928; Drevenica vo Važci, 1930). V letech 1913–23 byl členem Sdružení výtvarných umělců moravských, podporoval kontakty českých, slovenských a polských umělců žijících pod Tatrami, 1923 se stal členem polského výtvarného svazu Sztuka Podhalańska. 1923 se zasloužil o vznik Tovarišstva výtvarných umelcov Tatran (s českými malíři V. Hohausem, J. Jeřábkem, J. Kobzánem a J. Kučerou) a jako jeho člen se podílel na kolektivních výstavách v Košicích, Ostravě aj. Věnoval se též fotografii, zachovaly se H. autoportréty ve važeckém kroji, snímky před jeskyní, u auta a v letadle (vlastnil vyřazený vojenský dvojplošník, pořádal vyhlídkové lety přes Vysoké Tatry). Vzácné jsou především jeho záběry Važce před a po požáru 1931, při kterém vyhořela takřka celá vesnice, a záběry z Važecké jeskyně a tatranské přírody (v majetku Podtatranského muzea v Popradu). Některé fotografie byly použity v publikaci M. Hybenové Važec v obrazoch (2018). Uveřejňoval články o umění a tatranském kraji v časopisech, zasloužil se o vydání monografie Joži Uprky (1921). Inicioval vybudování výstavního pavilonu na Štrbském Plese (pozdější Tatranská galéria v Novém Smokovci), sbíral přírodniny, zapisoval lidové písně a obyčeje, projektoval dřevěnou architekturu. Významná byla jeho speleologická činnost, 1921 objevil, prozkoumal a zpřístupnil prostory ve Važecké jeskyni (1948–52 byl jejím správcem), výsledky bádání publikoval v knize Važecká jeskyně a její kras (1933). 1928 navštívil a orientačně prozkoumal prostory Dobšinské ledové jeskyně a publikoval studii Ledová jeskyně dobšinská a můj výzkum její zimotvorné záhady.
L: Vysoké Tatry 4, 1965, č. 2, s. 15; 13, 1974, č. 4, s. 30; Výtvarný život 22, 1977, č. 9, s. 35; B. Choma, Hornoliptovský panteón, Liptovský Hrádok 1993, s. 57n.; Z. Radwańska-Paryska – W. H. Paryski, Wielka encyklopedia tatrzańska, Poronin 1995, s. 402; J. Abelovský – K. Bajcurová, Výtvarná moderna Slovenska, Bratislava 1997, s. 320; I. Bohuš, České stopy ve Vysokých Tatrách 13, in: Česká beseda 4, 1998, č. 4, s. 11; Slovník výtvarníkov Liptova, Liptovský Mikuláš 2001, s. 41; Tatry 42, 2003, č. 1, s. 30; Podtatranské noviny 48, 2007, č. 26, příloha Ozveny, č. 6, s. 3; OSND 2/2, s. 1054; SBS 2, s. 300–301; BLS 3, s. 389–390; SČSVU 3, s. 108; Toman 1, s. 309; Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích…, L. Slavíček a kol. (eds.), 1, 2016, s. 393; https://cs.isabart.org/person/3937 (stav k 20. 11. 2019).
Anna Šourková
