StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie HAVRDA Jaroslav 10.5.1888-4.5.1952

Jaroslav HAVRDA
Narození	10.5.1888
Místo narození	Miřejov (u Hořic)
Úmrtí	4.5.1952
Místo úmrtí	Praha
Povolání	42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ 45- Voják nebo partyzán
Citace	Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 371
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=79271

HAVRDA, Jaroslav, * 10. 5. 1888 Miřejov (u Hořic), † 4. 5. 1952 Praha, účastník 1. odboje, diplomat

Maturoval na reálném gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou a absolvoval moderní filologii (francouzština, angličtina, němčina) na české filozofické fakultě v Praze. Učil jako suplent gymnázia v Chrudimi; v květnu 1915 narukoval na italskou frontu. U Tolmezza byl 28. 8. 1915 zajat jako poručík 4. bosensko-hercegovského pluku. V lednu 1916 se v zajateckém táboře v Taggii přihlásil do srbské armády. Po nevyřízení své přihlášky ji koncem roku podal znovu, načež byl se skupinou českých zajatců, v jejichž čele stál jako náborový komisař, přesunut do tábora v Polle. V únoru 1917 se přihlásil do formujících se československých dobrovolnických jednotek na italském území. V září 1917 byl dán k dispozici F. Hlaváčkovi a kanceláři Národní rady československé v Římě. S J. Bořilem a A. Pešlem patřil k prvním zaměstnancům kanceláře; vytvořil její administrativu a sekretariát a zahájil mohutnou náborovou kampaň mezi zajatci české a slovenské národnosti. S Bořilem prováděl jejich předběžnou registraci. Na přelomu 1917–18 vedl agendu pracovních praporů, v dubnu 1918 formálně vstoupil do 31. československého střeleckého pluku v hodnosti poručíka a vzápětí se stal po A. Papírníkovi druhým tajemníkem římské kanceláře. Když M. R. Štefánik reorganizoval kancelář v odbočku Národní rady československé, vyhradil si v ní předsednické místo a Papírníka učinil svým zodpovědným zástupcem, H. ve funkci tajemníka řídil celý administrativní aparát a s Papírníkem přiděloval úkoly jednotlivým odborům. V červenci 1918 se jako předseda redakční rady stal zodpovědným za periodikum V boj!, od konce října 1918 do srpna 1919 byl tiskovým tajemníkem československého vyslanectví v Římě (nadporučík), 14. 8. 1919 byl v hodnosti kapitána přidělen tiskovému oddělení ministerstva národní obrany, na podzim 1920 tiskovému odboru ministerstva zahraničí, kde vedl až do důchodu (1938) italské oddělení.

L: F. Bednařík, V boj! Kronika československé legie v Itálii 1915–1918, 1928, passim; Slovník prvního československého odboje 1914–1918, 1993, s. 49.

P: VHA, Praha, poslužný spis legionáře, kvalifikační listina důstojníka.

Martin Kučera