Biografický slovník
HECYRUS Christophorus ?1521-10.12.1593
| Christophorus HECYRUS | |
 | |
| Narození | asi 1521 |
|---|---|
| Místo narození | Český Krumlov |
| Úmrtí | 10.12.1593 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
61- Pedagog 63- Spisovatel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 381 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=59283 |
HECYRUS, Christophorus (též Schweher, Christoph), * asi 1521 Český Krumlov, † 10. 12. 1593 Praha, pedagog, překladatel, katolický duchovní, hudební skladatel
Studoval 1541 na univerzitě v Lipsku, 1542 získal bakalářský titul. Stal se rektorem školy v Českých Budějovicích, později zasedal v městské radě a zastával funkci mýtního písaře. 1571 byl v Praze vysvěcen na kněze, působil jako farář v Chomutově, 1573 v Kadani a od 1581 v Českých Budějovicích. 1590 odešel do Prahy a stal se kanovníkem pražské kapituly.
V době pedagogického působení sepsal učebnici latiny pro začátečníky Quaestiones grammaticae pro literarum tyronibus … collectae, kterou vydal tiskem v Praze Šimon Proxenus (1561, znovu 1588 a 1594). Byl rovněž autorem edice básnického díla Guarina z Verony Carmina de polysemis vocabulorum differentiis (Norimberk 1551), která byla přetištena 1569 ve Frankfurtu nad Mohanem v souboru tisků podobného zaměření Ratio examinandorum componendorumque versuum methodica. Ještě jako budějovický rektor přeložil z latiny do němčiny postilu Friedricha Nausey (Kleine Postill, Ingolstadt 1560, později opakovaně vydanou s předmluvou Martina Eisengreina, 1573 a 1582). Dále do němčiny převedl Nauseův latinský výklad evangelií (Epitome oder Compendium, Ingolstadt 1554 a 1573). Oba překlady dedikoval převorovi kláštera kartuziánů v Mauerbachu.
Komponoval duchovní hudbu, ale byl spíše kompilátorem než význačným hudebním skladatelem. K hlavním H. dílům se řadí soubor duchovních skladeb pro čtyři hlasy Veteres ac piae cantiones praecipuorum anni festorum (1561 Norimberk), který obsahuje písně a moteta pro hlavní svátky církevního roku a skladby edukativní a moralistní určené pro potřeby partikulárních škol. Většina skladeb je převzatých, a to i z repertoáru, který vznikl kolem roku 1500, mezi stylově novějšími se zřejmě nacházejí i původní H. kompozice. Sborník byl nejstarším katolickým tiskem vícehlasých písní 16. století, který ovlivnil další produkci tohoto typu repertoáru. H. napsal také texty k dvaceti pěti jednohlasným písním v kancionálu Johanna Leisentritta Geistliche Lieder und Psalmen (Budyšín 1567). Již jako budějovický děkan vydal kompilaci náboženských písní a modliteb Christliche Gebet und Gesäng auff die heilige Zeit und Fayertage uber das gantze Jar (Praha 1581), nejstarší katolický kancionál českých Němců. Vícehlasé hymny se dochovaly v rukopise kaplanské knihovny v Českém Krumlově.
D: Moderní edice: Veteres ac piae cantiones (přetisk s notací), Köln 1995; Christliche Gebet und Gesäng, přetisk R. Wolkan, in: Böhmens Antheil an der deutschen Litteratur des 16. Jahrhunderts. 2 Texte, 1890–1891, s. 8–46.
L: RHB 2, s. 281–282 (se soupisem díla a starší literaturou); MGG 8 (Personenteil), 2002, sl. 1143–1144; Grove 22, s. 873–874; V. Bok, Poznámky a doplňky k produkci pražské tiskárny Michaela Peterla st. a Michaela Peterla ml. (1562–1593), in: Bibliotheca Strahoviensis 3, 1997, s. 131–132, č. 105; M. Horyna, 22 vícehlasých hymnů z rukopisu kaplanské knihovny v Českém Krumlově č. 9. 1540–1600, 2000; týž, Zapomenutí mistři starší české hudby – Kryštof H. – katolický intelektuál německého jazyka a česká hudba 16. století, in: Harmonie, duben 2009, s. 15–17 (dostupné též z: www.casopisharmonie.cz); J. Kouba, Slovník staročeských hymnografů (13.–18. století), 2017, s. 112–113 (se soupisem literatury); Ch. Bertoglio, Reforming Music. Music and the Religious Reformations of the Sixteenth Century, Berlin 2017, s. 606n.
Marta Vaculínová, Petr Daněk
