StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie HEIDLER Ferdinand 8.12.1881-3.11.1928

Ferdinand HEIDLER
Narození	8.12.1881
Místo narození	Dolní Chvatliny (u Kolína)
Úmrtí	3.11.1928
Místo úmrtí	Praha
Povolání	19- Ekonom nebo statistik 61- Pedagog 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Citace	Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 400
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47091

HEIDLER, Ferdinand, * 8. 12. 1881 Dolní Chvatliny (u Kolína), † 3. 11. 1928 Praha, národohospodář, politik, účastník 1. odboje

Děd Ferdinand H. (* 30. 8. 1811 Opava, † 12. 2. 1880 Jemnice) pocházel ze Slezska, odkud odešel na jižní Moravu. Pracoval nejprve jako správce velkostatku v Polici a později jako pekař a obchodník se smíšeným zbožím v Jemnici, čímž zbohatl. Za německé liberály byl zvolen starostou Jemnice (1861–73), poslancem moravského zemského sněmu (1848–49, 1861–66, 1867–70, 1873–78) a říšské rady ve Vídni (1869–70). S manželkou Evou, roz. Sušitzky, měl pět synů a jednu dceru. Ačkoli patřil k odpůrcům českých národních snah, část jeho potomků se postupně přihlásila k české národnosti. Strýc Friedrich (Bedřich) H. (* 7. 12. 1843 Jemnice, † 6. 4. 1897 Jemnice) vystudoval práva a působil jako notář v rodišti, 1878–84 zasedal v moravském zemském sněmu za německé liberály.

Otec Ferdinand H. (1846–1911) byl zaměstnán jako správce šternberského velkostatku v Polici (u Moravských Budějovic), později hospodářského dvora v Hošticích na Kolínsku. Matka Josefa, roz. Koudelová (1852–1933), byla sestrou Josefa Koudely (1845–1913), advokáta, organizátora českého národního života, poslance moravského zemského sněmu (1884–1913) a říšské rady ve Vídni (1902–07).

H. byl bratrem národohospodáře Gustava H. (1883–1930), historika Jana H. (1883–1923) a advokáta JUDr. Artura H. (* 1. 6. 1886 Dolní Chvatliny), strýcem teologa a publicisty Alexandra H. (1916–1980). Maturoval na reálném gymnáziu v Kolíně, studoval práva ve Vídni a obchodní vědy v Kolíně nad Rýnem, na Právnické fakultě české Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze byl žákem profesorů A. Bráfa a C. Horáčka (JUDr. 1907). 1906–09 učil v Praze národní hospodářství na Českoslovanské obchodní akademii. Zprvu spolupracoval s národohospodářem J. Gruberem, politicky se však orientoval na Masarykovu Českou stranu pokrokovou. Od 1909 byl zemským jednatelem Spolku pro průmysl cukrovarnický, 1912–15 přednostou odboru pro organizaci cukerního obchodu v českých zemích. Brzy po vypuknutí první světové války se společně s bratry zapojil do domácího odboje v radikálním kroužku na Františkově (nyní Smetanově) nábřeží v Praze, na jaře 1915 se stal důvěrníkem tajného výboru Maffie a jeho prvním zpravodajem o hospodářské situaci. V létě 1916 byl jako politicky nespolehlivý odveden do armády, zúčastnil se balkánského tažení. V lednu 1918 byl vyreklamován, na jaře 1918 vstoupil do České (Československé) strany socialistické a stal se členem její národohospodářské komise. Od léta 1918 připravoval s bratrem Gustavem návrhy organizace cukerního průmyslu a obchodu v budoucím samostatném státě. 1918–19 předsedal Československé komisi cukerní. 1919–20 zasedal v první vládě Vlastimila Tusara jako ministr obchodu za socialistickou stranu. Strana s jeho pověřením nesouhlasila, neboť nebyl poslancem Revolučního národního shromáždění. Ve funkci založil vládní Komisi zahraničního obchodu, jejímž členem zůstal do konce života. Byl stoupencem volného mezinárodního obchodu. 1920–28 jako jednatel fakticky řídil Společnost pro obchod obilím. Společně s bratry Gustavem a Janem a s Petrem Zenklem založil 1920 nakladatelství Vesmír, které vydávalo populárně-naučnou literaturu. 1919 se oženil s Evženií, roz. Rybičkovou. Pochován byl v rodinném hrobě na Olšanských hřbitovech v Praze.

D: Příručka národního hospodářství, 1909.

L: MSN 3, s. 115–116; OSND 2/2, s. 1064; ČBS, s. 201; Kolář Elity, s. 82; Slovník prvního československého odboje 1914–1918, 1993, s. 49; Tomeš 1, s. 437; https://cs.wikipedia.org (stav k 3. 7. 2019); nekrolog: Národní politika 4. 11. 1928, s. 5. K dědovi Ferdinandu H. a strýci Friedrichu H.: L. Kühtreiberová, Zemští poslanci za okres Jemnice v letech 1861–1914, 2008 (magisterská diplomová práce, FF MU, Brno), s. 25–32; J. Malíř, Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918, s. 238–240; https://cs.wikipedia.org (stav k 3. 7. 2019); https://www.parlament.gv.at/WWER/PARL/J1848/Heidler.shtml (stav k 3. 7. 2019).

P: SOA, Praha, Sbírka matrik, řkt. f. ú. Dolní Chvatliny, matrika nar. 1879–1905, sign. 06, fol. 14 (obr. 16); AHMP, Sbírka matrik, matrika zemř. 1923–35 (Podolí), sign. POD Z6, fol. 93 (obr. 98); Archiv UK, Praha, fond Matriky UK, inv. č. 2, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity II., s. 987.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Martin Kučera, Zdeněk Doskočil