StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie HEILBRUNN Leo 16.7.1891-28.10.1944

Leo HEILBRUNN
Narození	16.7.1891
Místo narození	Česká Lípa
Úmrtí	28.10.1944
Místo úmrtí	Osvětim (Polsko)
Povolání	76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace	Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 404-405
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=143296

HEILBRUNN, Leo, * 16. 7. 1891 Česká Lípa, † 28. 10. 1944 koncentrační tábor Osvětim (Polsko), malíř, grafik

Syn lihovarníka Salomona H., původem z Chorvatska; jako místo narození bývá chybně uváděna též Praha. Pravděpodobně v Berlíně vystudoval chemii (užíval titul Dr., který bylo v tomto oboru možno v Německu získat). Kolem 1915 krátce působil jako ředitel cukrovaru v braniborském Schenkendorfu, později se v Brémách podílel na vývoji analgetika Aguttan.

Za první světové války bojoval na frontě. Od dvacátých let 20. století uváděl v dokladech jako povolání akademický malíř nebo architekt; věnoval se především užité a reklamní grafice a spolupracoval s agenturou Piras. Jeho nejznámějším dílem se 1930 stala dodnes používaná značka s hvězdou a vizuální podoba francovky ALPA (s firmou spolupracoval nejpozději od 1923), která nahradila starší etiketu s vílou u studánky. Byl též autorem grafické podoby reklamy téže firmy s postavou Gustava Frištenského. Pracoval pro reklamní oddělení Baťových závodů, pro Ottovu továrnu na mýdlo, jedlé tuky a kosmetiku v Rakovníku (dnes Procter & Gamble – Rakona), vytvořil grafický vzhled a logo pro nakladatelství Rodinná knihovna. Jako autor námětu se podílel na reklamních filmech (Tři muži, 1936; Šmudlík a Leskulinka, 1937), při kterých spolupracoval s manželi Dodalovými a jejich IRE-filmem. Je pravděpodobné, že jeho dílem byla známá reklamní figurka kocoura Felixe. Žil v Praze, svobodný a bezdětný, pravděpodobně dobře zajištěn, neboť si 1938 koupil vilu v ulici Na Hřebenkách, kterou však z rasových důvodů musel po nacistické okupaci opustit. V srpnu 1942 byl deportován do ghetta v Terezíně, kde nadále maloval; řada H. děl se zachovala ukryta v hradbách ghetta a ve vodárenské věži. S Petrem Kienem se podílel na výtvarné podobě terezínských bankovek. V říjnu 1944 odjel transportem Ev do Osvětimi, kde byl ihned po selekci zavražděn v plynové komoře.

L: www.holocaust.cz (s osobními dokumenty, stav k 4. 11. 2019); V. Rusek – R. Jirásek, Z historie výroby francovky Alpa, in: Pharm Business Magazine, únor/březen 2011, s. 22–25; P. Štembera, Reklamní plakát v Praze ve 20. a 30. letech. Emil Weiss, L. H., Höns, in: 63. Bulletin Moravské galerie v Brně, 2007, s. 151–164; E. Strusková, Dodalovi, 2013, rejstřík; H. Maňasová Hradská, Stramm und blau. L. H. a podnik Alpa, in: Brno v minulosti a dnes: příspěvky k dějinám a výstavbě Brna 31, 2018, s. 65–95.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Pavla Vošahlíková