Biografický slovník
HELLMICH Alexander st. 20.7.1813-14.12.1876
| Alexander st. HELLMICH | |
 | |
| Narození | 20.7.1813 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 14.12.1876 |
| Místo úmrtí | Smíchov (Praha) |
| Povolání |
29- Stavař 24- Představitel řemesel nebo cechů |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 467 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136468 |
HELLMICH, Alexander st. (též HELMICH, Alexander Carl), * 20. 7. 1813 Praha, † 14. 12. 1876 Smíchov (Praha), stavitel, zednický mistr
Pocházel z rodiny výrobce barev Johanna Gottlieba H. původem z Freiburgu (dnes Świebodzice) v pruském Slezsku; starší bratr stavitele Johanna H. (* 18. 6. 1818 Praha, † 1901), otec architekta Alexandra H. ml. (* 1. 1. 1837 Praha, † 5. 4. 1873 Praha). 1831 je doložen jako žák pražské polytechniky. Začínal jako zednický polír, od 1837, kdy se oženil s Antonií Schererovou (v kostele sv. Petra na Novém Městě pražském), byl uváděn jako přísežný venkovský stavitel. Stavitelem v Praze se stal na základě dekretu z 22. prosince 1842 a o rok později získal měšťanské právo; zemřel jako vdovec na Smíchově v čp. 422/XVI.
Jeho první realizace měly jednoduchou podobu staveb pozdního klasicismu, s polokruhově zakončenými okny, vstupy v parteru a pravoúhlými okny v patrech (např. čp. 157/X z 1839 a čp. 91/X z 1846 v Karlíně; čp. 724/II z 1841 a čp. 535/II z 1845 na Novém Městě pražském; čp. 420/I z 1852 na Starém Městě pražském), okna se změnila v šedesátých letech 19. století použitím segmentových záklenků ve všech podlažích (čp. 695/I na Starém Městě pražském) jako předzvěst romantizující novorokokové stavby (čp. 554/I v Celetné ulici na Starém Městě pražském, 1867). O rok později se při stavbě malostranského čp. 390/III vrátil ke staršímu klasicistnímu výrazu. Je považován za prvního pražského stavitele, který použil železných traverz (v domě čp. 596/I v Celetné ul., stavba zanikla Gočárovou novostavbou).
D: stavba pozdně klasicistního domu čp. 145/X při Karlínském náměstí, 1839 (zanikl 1894); přestavba čp. 76, Jičín, 1840; stavba klasicistního domu čp. 171/X v dnešní Kollárově ul., 1842 (necitlivě upraven 1929); stavba čp. 188 a 189/X v dnešní Vítkově ul., 1844–1845; návrh farní školy u kostela sv. Štěpána čp. 535/II v ul. Na Rybníčku na Novém Městě pražském, 1845; pozdně klasicistní novostavba čp. 306/III v Horské (dnes Břetislavově) ul., 1846; projekt přestavby čp. 301/III na nároží Tržiště a Karmelitské ul., 1849; úprava domu U Tří zlatých lvů čp. 420/I v nároží Skořepky a Uhelného trhu, Staré Město pražské, 1852; stavba nájemního domu čp. 695/I v nároží ul. Masné a Rybné, 1864; klasicistní přestavba a rozšíření domu čp. 390/III na Újezdě, Praha – Malá Strana, 1868.
L: Handbuch des Königreiches Böhmen für das Jahr 1846, s. 712; F. X. Harlas, Sochařství, Stavitelství, 1911, s. 143; A. Podlaha, Materiálie k slovníku umělců a uměleckých řemeslníků v Čechách, in: PA 29, 1917, s. 65; 34, 1924–1925, s. 530; A. Kubiček, Nejvýznamnější práce A. H. zbořena, in: Za starou Prahu 9, 1923, s. 32; Umělecké památky Čech 1, E. Poche (ed.) 1977, s. 594; Zápisná kniha pražských stavitelů, 1639–1903, I. Ebelová (ed.), 1996, s. 33; Umělecké památky Prahy. Staré Město a Josefov, P. Vlček (ed.), 1996, s. 151, 188, 220, 229, 235, 244, 268, 279, 285, 289, 295, 362, 372, 403, 449, 452, 477; Umělecké památky Prahy. Nové Město pražské a Vyšehrad, R. Baťková (ed.), 1998, s. 220, 354, 368, 373, 379, 418, 422, 435, 505, 539, 549, 579, 592, 613; Umělecké památky Prahy. Malá Strana, P. Vlček (ed.), 1999, s. 190, 221, 222, 293, 407, 436, 470, 495, 502; Umělecké památky Prahy. Hradčany a Pražský hrad, týž (ed.), 2000, s. 296, 388; Umělecké památky Prahy. Velká Praha. A–L, týž (ed.), 2012, s. 630, 637, 648, 651, 654, 657, 659.
Pavel Vlček
