Biografický slovník
HENDRYCHOVÁ Dagmar 28.7.1930-4.9.1981
| Dagmar HENDRYCHOVÁ | |
 | |
| Narození | 28.7.1930 |
|---|---|
| Místo narození | Žacléř |
| Úmrtí | 4.9.1981 |
| Místo úmrtí | Domoušice (u Loun) |
| Povolání | 75- Sochař nebo medailér |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 478-479 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69546 |
HENDRYCHOVÁ, Dagmar, * 28. 7. 1930 Žacléř, † 4. 9. 1981 Domoušice (u Loun), keramička, sochařka
V Praze vystudovala 1945–48 Státní odbornou keramickou školu, 1948–53 studovala na Vysoké škole uměleckoprůmyslové u Jaroslava Horejce, po jeho penzionování absolvovala u Bedřicha Stefana. Do 1960 byla externí návrhářkou n. p. Karlovarský porcelán, závodu v Duchcově, později pracovala ve svobodném povolání. Zprvu se věnovala komorní plastice. Tvarově zjednodušenými figurkami vyvolávala groteskní asociace. Ztvárňovala motivy šašků, klaunů, ranních toalet, akrobatů, navrhovala zahradní dekorativní plastiky. Od druhé poloviny šedesátých let se zaměřila výlučně na keramickou plastiku a stala se uznávanou průkopnicí jejích nových směrů. Sochařská zkušenost ji vedla k tektonickému, formově komplikovanému, většinou abstraktnímu výrazu. Dávala vyniknout překlápěným plátům keramické hlíny, díla dokončovala glazurami, zlacením i kobaltem, některá ponechávala neglazovaná, aby vynikly vlastnosti materiálu. Modelovala nádoby se zachovanými otisky prstů, sestavovala netradiční soubory různých objektů, včetně užitkových. Pro keramické reliéfy, svítidla a interiérové plastiky užívala jako první na světě elektroporcelán. Díla doplňovala vlákny a domodelovanými hmotami, které jim dávaly plasticitu a tvarový rytmus. H. objekty pronikly i do zahraničí. Své objevitelské, poetické předměty vytvářela na Lounsku, v osamění ve staré hájovně Na Rovinách (u Domoušic). H. se zařadila k vrcholným reprezentantům české keramiky šedesátých až osmdesátých let, k nimž vedle ní patřily další ženy (J. Radová, D. Mírová, L. Hladíková, M. Rychlíková, M. Taberyová a Z. Fibichová). Svou tvorbu představila na domácích a zahraničních výstavách, její díla jsou součástí sbírek Národní galerie v Praze.
L: NEČVU 1, s. 255; SČSVU 3, s. 130; Tomeš 1, s. 445–446; M. Růžička – T. Vlček, Současná keramika, 1979, s. 40; D. Tučná, D. H. Keramické dílo 1930–1981 (katalog výstavy), 1983; D. H. (1930–1981), in: Umění a řemesla 1984, č. 1, s. 32–35; M. Hlaveš, Modelované z plátů – keramika D. H., in: http://glassrevue.cz/news.asp@nid=1552.html (stav k 20. 3. 2020); http://www.artceramics.cz/historie/osobnosti/hendrychova-dagmar (stav k 28. 3. 2020, foto); https://cs.isabart.org/person/7945 (s bibliografií a další literaturou, stav k 28. 3. 2020).
Martin Kučera
