Biografický slovník
HERBERSTEIN Johann Albert 12.11.1864-20.3.1945
| Johann Albert HERBERSTEIN | |
 | |
| Narození | 12.11.1864 |
|---|---|
| Místo narození | Vídeň (Rakousko) |
| Úmrtí | 20.3.1945 |
| Místo úmrtí | zámek Herberstein (Rakousko) |
| Povolání |
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 496-497 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=79096 |
HERBERSTEIN, Johann Albert, * 12. 11. 1864 Vídeň (Rakousko), † 20. 3. 1945 zámek Herberstein (Rakousko), moravský zemský poslanec
Byl třetím synem Johanna Sigmunda H. (1831–1907) a Julie Festeticsové (1835–1898). Studoval na gymnáziu ve Štýrském Hradci, poté na Theresianu a na univerzitách ve Štýrském Hradci a ve Vídni. Působil přes deset let jako úředník moravského místodržitelství v Brně. Sídlil na zámku v Střílkách, byl členem místních spolků a 1905–12 vykonával funkci starosty obce. 1901–18 zasedal na moravském zemském sněmu, poté co byl volen v alodiálním sboru, nejprve v doplňovacích a později ve třech řádných volbách. Vzhledem k příslušnosti k střední straně velkostatku byl s oblibou vybírán do čela sněmovních výborů a pověřován úlohou sněmovního zpravodaje. 1903–05 předsedal permanentnímu sněmovnímu vyrovnávacímu výboru. Za zásluhy o moravské vyrovnání byl 1906 vyznamenán rytířským křížem druhé třídy Řádu železné koruny. Na sněmu patřil k aktivním poslancům, vyjadřoval se k celé šíři otázek (doprava, finance, zemědělství), 1912 byl zvolen místopředsedou velkostatkářské kurie na sněmu. Od 1900 působil jako viceprezident Zemědělské rady pro markrabství moravské v Brně. Mimoto předsedal i správní radě Nordösterreichische Bank für Industrie, Handel und Landwirtschaft in Brünn.
Oženil se 1894 ve Vídni se starohraběnkou Eleonorou Augustou Salm-Reifferscheidt-Raitz (1873–1966). Z tohoto vztahu se narodil syn Johann Albert (1895–1918) a dcera Johanna Julia Eleonore, provdaná hraběnka Ceschi a Santa Croce (1895–1970). Správě svých nemovitostí na Kroměřížsku se věnoval nepříliš úspěšně, kvůli finančním nesnázím byl nucen 1912 celý střílecký velkostatek prodat rakousko-uherskému ministru zahraničí hraběti Leopoldu Berchtoldovi. Po 1918 přesídlil do Rakouska.
L: A. Skene, Der nationale Ausgleich in Mähren 1905, 1910; Heller 2/1 (1912), s. 51; R. Luft, Die Mittelpartei des mährischen Großgrundbesitzes 1879 bis 1918, in: Die Chance der Verständigung. Absichten und Ansätze zu übernationaler Zusammenarbeit in den böhmischen Ländern 1848–1918, 1987, s. 240; A. Skřítek – M. Skřítková, Městečko Střílky, 2001, s. 63–65, 86; Almanach českých šlechtických rodů, 2003, s. 177; J. Malíř a kol., Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918, 2012, s. 249–251.
Pavel Cibulka
