HERCLÍK František 8.3.1866-13.9.1948

Z Personal
František HERCLÍK
Narození 8.3.1866
Místo narození Sedlec (u Benátek nad Jizerou)
Úmrtí 13.9.1948
Místo úmrtí Mladá Boleslav
Povolání 88- Umělecký řemeslník
Citace Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 502-503
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=68598

HERCLÍK, František, * 8. 3. 1866 Sedlec (u Benátek nad Jizerou), † 13. 9. 1948 Mladá Boleslav, houslař, muzikant

Jeden z osmi potomků koláře Josefa H. (1827–1881) a Marie, roz. Dědkové. Již v dětství ho otec nechal učit hře na housle, violu a flétnu a H. se záhy stal členem několika hudebních souborů v Benátkách nad Jizerou, Mečeříži a Chotětově. Současně se učil kolářskému řemeslu nejprve u svého otce, po jeho smrti u mistrů Procházky a Hlaváčka. Po vyučení se H. nechal odvést k 10. pěšímu mladoboleslavskému pluku, v němž působil jako elév u vojenské hudby. V průběhu své více než dvanáctileté služby prošel několika posádkami v Rakousku a Itálii, získal hudební zkušenosti a seznámil se s řadou muzikantů. V Itálii navštěvoval dílny houslařů a sledoval jejich práci a výrobní postupy. Když byl z vojny propuštěn, vrátil se do Benátek nad Jizerou jako kolářský tovaryš k mistru Hlaváčkovi, s jehož dcerou Annou (* 28. 12. 1873) se 1894 oženil. Vedle kolářství se nadále věnoval hudební produkci i výuce hry na smyčcové nástroje. Na žádost místních muzikantů začal opravovat jejich housle, přestože nebyl v oboru vyučen. S pomocí odborné literatury a svých znalostí dřeva se jako samouk pustil do výroby vlastních houslí. Jeho příjmy byly zpočátku malé, protože neměl houslařský výuční list, a nemohl tedy své výrobky uvádět na trh. Zlom však způsobilo vystavení H. houslí ve výloze pražského hudebního nakladatelství F. A. Urbánka, odkud nástroj zakoupil hrabě Kolowrat. 1902 získal H. na dělnické výstavě v Praze druhou cenu, o rok později v Pardubicích a Hořicích zlatou medaili. Teprve 1907 byla H. žádost o houslařské oprávnění schválena. 1912 přestěhoval svou dílnu ze Starých Benátek do Mladé Boleslavi, nejprve sídlila v ulici Na Ptáku čp. 130, později ve Vodkově ulici. Poté co 1924 onemocněl, vedl dílnu jeho syn Josef Bohumil, od 1925 až do své smrti naopak H. pracoval v dílně synově. Vedle svých synů Ladislava (1895–1968) a Josefa Bohumila (1903–1987) vyučil také Josefa Chramostu. První H. nástroje byly značně klenuté, modely tvořil podle J. Stainera a N. Amatiho a volil tmavší laky. Později přešel na model Stradivariho s nižší klenbou a užíval zlatožlutý lak. Spodní desky často vyráběl ze součkovaného javoru.

L: K. Jalovec, Čeští houslaři, 1959, s. 55; V. Pilař – F. Šrámek, Umění houslařů, 1986, s. 107; L. Vrkočová, Domovem hudby, 1988, s. 172; P. Kurfürst, Organologie, propedeutika, exemplifikace, 1998, s. 327–328; H. Červená, Boleslavské osobnosti. Herclíkové – mladoboleslavští houslaři, 2007; http://www.ceskyhudebnislovnik.cz (stav k 1. 7. 2020).

P: SOA, Praha, Sbírka matrik, nar. řkt. f. ú. Benátky nad Jizerou, Staré Benátky 1877–1913, kniha Benátky nad Jizerou 39, fol. 23. Klára Andresová Skoupá