HEROLD Erich 3.1.1928-7.12.1988

Z Personal
Erich HEROLD
Narození 3.1.1928
Místo narození Praha
Úmrtí 7.12.1988
Místo úmrtí Praha
Povolání 54- Etnograf
Citace Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 529
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69556

HEROLD, Erich, * 3. 1. 1928 Praha, † 7. 12. 1988 Praha, indolog, afrikanista, muzeolog

Maturoval 1947 na gymnáziu. Vystudoval indologii, klasickou filologii a srovnávací vědu náboženskou na Filozofické fakultě UK (PhDr. 1953). V letech 1950–52 pracoval jako asistent na FF UK, 1952–59 působil v Orientálním ústavu ČSAV. 1957–58 podnikl studijní cestu do Indie, kam se v šedesátých letech několikrát nakrátko vrátil. Od 1959 působil až do smrti v Náprstkově muzeu jako kurátor fondu Indie a jihovýchodní Asie, vedoucí oddělení, odborný pracovník, a zejména jako ředitel muzea. Zajímal se o starověkou Indii, umění a řemesla Indonésie, Malajsie a Afriky. Řadu odborných studií věnoval především africkým maskám, textilu a symbolice. Zabýval se též sociálními a kulturními dějinami Afriky. Dále se věnoval obecně muzeologickým tématům a zpracovával mimoevropské kolekce v zámeckých sbírkách. Jeho publikační činnost je rozsáhlá. Již během studia publikoval drobné texty a překlady ze staroindické poezie a literatury. Během působení v Náprstkově muzeu uveřejňoval odborné články v časopisech Archív Orientální a v Annals of the Náprstek Museum, který založil 1962. Mezi H. stěžejní díla patří obsáhlá monografie African Art (1989) a též překlad zásadního díla antropologa Jamese George Frazera Zlatá ratolest (1994, spolu s V. Šťovíčkovou-Heroldovou). Popularizační články otiskoval v časopise Orientálního ústavu Nový Orient. Pro širokou veřejnost psal pravidelně doprovodné texty k výstavám měsíce, byl též autorem řady výstavních katalogů. V sedmdesátých letech se významně podílel na koncepci Náprstkova muzea a na vzniku expozice asijských kultur na zámku v Liběchově (1977). Badatelskou a organizační činností patřil k významným osobnostem československé etnologie, afrikanistiky a muzeologie šedesátých až osmdesátých let 20. století. Jeho manželkou byla novinářka, překladatelka a rozhlasová redaktorka Věra Šťovíčková-Heroldová (* 3. 11. 1930 Praha, † 30. 10. 2015 Praha).

D: výběr: Kálidása, Šest ročních dob (ed.), 1956; Amaru–Bhartrhari, Sloky o lásce, moudrosti a odříkání (ed.), 1959; Indie zblízka, 1960 (s D. Zbavitelem a K. Zvelebilem), s. 9–37, 63–69, 86–101, 123–130, 168–175, 182–203, 229–235; Ritualmasken Afrikas, 1967; Africké masky, 1970; African Masks, 1970; Traditional Sculpture of the Bete Tribe, Ivory Coast, in: Annals of the Náprstek Museum 13, 1985, s. 81–163; On the Origin of the African „Knot of Wisdom“, in: tamtéž 15, 1988, s. 89–100; Africká móda renesanční Evropy, in: Nový Orient 47, 1992, č. 3, s. 72–73; Africké lásky, africká manželství v životě a v zrcadle afrického umění, 1994 (s V. Šťovíčkovou-Heroldovou). Katalogy: Umění Konga, 1962; Africké masky, 1966; Moderní africké umění 60. let, 1972; Ebenové sny, 1975; Umění Pobřeží slonoviny, Ghany, Libérie a Toga, 1981.

L: ČBS, s. 207; Tomeš 1, 450; Kdo byl kdo – čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté, 1999, s. 169–170; Lidová kultura 1, s. 71–72; Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích…, L. Slavíček a kol. (eds.), 1, 2016, s. 412; L. Boháčková, Za E. H., in: Umění a řemesla, 1989, č. 2, s. 2.

P: NM, Praha, Archiv Náprstkova muzea, fond č. 19, E. H.

Helena Heroldová