HEROLD Jiří 16.4.1875-13.11.1934

Z Personal
Jiří HEROLD
Narození 16.4.1875
Místo narození Rakovník
Úmrtí 13.11.1934
Místo úmrtí Praha
Povolání 78- Hudební interpret
Citace Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 529-530
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47289

HEROLD, Jiří, * 16. 4. 1875 Rakovník, † 13. 11. 1934 Praha, violista, hudební pedagog, houslař

Otec Adolf H., účetní v pivovaru, byl amatérským klavíristou a varhaníkem, matka Marie, roz. Knoblochová, pěvkyní altistkou. Rodný dům je označen pamětní deskou. Hře na housle se H. začal učit v rodišti u ředitele kůru Františka Jana Janáka (v literatuře je chybně uváděn jeho syn Jan, který od 1895 byl ředitelem kůru ve Splitu a od 1898 v Klatovech) a u strýce Josefa Fialy, bývalého učitele klavíru ve Lvově. 1888–91 H. studoval housle na Pražské konzervatoři u Ferdinanda Lachnera, 1891–95 u Antonína Bennewitze. V teorii a skladbě byl žákem Karla Knittla a Karla Steckera. Vojenskou službu absolvoval 1895–98 v Jihlavě a ve Vídni jako sólový houslista. Asi rok působil jako domácí učitel v rodině knížete Fürstenberga, zároveň pravděpodobně několikrát účinkoval jako výpomocný hráč v orchestru Dvorní opery ve Vídni. 1901 byl několik měsíců angažován v orchestru Městského divadla ve Lvově. 1902 se stal koncertním mistrem České filharmonie, s jejímiž členy vytvořil Heroldovo kvarteto, které od února 1903 vystupovalo v rakouské monarchii a 1904 podniklo velké turné do Ruska a Finska. Soubor dále koncertoval v Německu, Dánsku, Švédsku a Nizozemsku; zanikl odchodem H. do Českého kvarteta. Po čtyřměsíčním přeškolení na violistu v něm nastoupil na uprázděné místo po Oskaru Nedbalovi a působil až do ukončení jeho činnosti 1933 (poslední koncert k šedesátinám Josefa Suka 4. 12.). Souběžně vystupoval také jako sólista. Hrál na violu z dílny italské houslařské rodiny Guarneri (17.–18. stol.), jeho přednes se vyznačoval mohutným, avšak měkkým a vřelým tónem. Podnítil i vznik nových skladeb (Suita pro sólovou violu Ladislava Vycpálka aj.). Od 1922 byl profesorem komorní hry na Pražské konzervatoři, později vyučoval také hru na violu. Sám zkomponoval několik skladeb pro housle a pro violu, smyčcový kvartet a fugu pro varhany.

Od studentských let se zajímal o houslařství. Během vojenské služby ve Vídni trávil volný čas u houslaře Dvorní opery Johanna Stübigera. V Praze si osvojoval houslařské znalosti u Ferdinanda a Bohuslava Lantnerových, Františka Špidlena, Františka Karla Kříže a Karla Boromejského Dvořáka. Postavil čtyři desítky houslí, deset viol a dvě violoncella, jeho nástroje byly oceněny 1918 a 1927 na výstavách v Německu. 1938 vznikl Heroldův klub, spolek pro amatérské pěstování komorní hudby, který je dosud činný. Syn Jiří (1913–1973) byl pěvcem.

L: MSN 3, s. 158; HS 1, s. 426; ÖBL 2, s. 289; BL 1, s. 607; ČBS, s. 207; Tomeš 1, s. 451; Za J. H., J. Bartoš (ed.), 1935; Pazdírek 1, s. 387; J. M. Květ, J. H., 1947; K. Jalovec, Čeští houslaři, 1959, s. 56; F. Skokan, Svět houslí, 1965, s. 155–157; V. Pilař – F. Šrámek, Umění houslařů, 1986, s. 108–109; J. Šeda, J. H., 1994; P. Kurfürst, Organologie, propedeutika, exemplifikace, 1998, s. 122–124; http://www.ceskyhudebnislovnik.cz (stav k 17. 3. 2020); cs.wikipedia.org (s další literaturou, stav k 16. 6. 2020).

P: SOkA, Sbírka matrik, Rakovník 23, N, I 1872–1877, fol. 126.
V tištěné verzi omylem datum narození 6. 4.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Mojmír Sobotka