StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie HEROLD Josef 22.10.1850-4.5.1908

Josef HEROLD
Narození	22.10.1850
Místo narození	Vršovice (Praha)
Úmrtí	4.5.1908
Místo úmrtí	Královské Vinohrady (Praha)
Povolání	44- Právník 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Citace	Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 530-531
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47290

HEROLD, Josef, * 22. 10. 1850 Vršovice (Praha), † 4. 5. 1908 Královské Vinohrady (Praha), právník, politik

Syn vršovického řezníka Josefa H. a Antonie, roz. Čepičkové. 1869 maturoval na novoměstském piaristickém gymnáziu, absolvoval pražskou právnickou fakultu (JUDr. 1874), již během studií se angažoval ve veřejném životě (zakladatel Čtenářsko- -ochotnické besedy a pobočky Sokola ve Vršovicích, člen výboru právnického spolku Všehrd ad.). Nastoupil jako koncipista v advokátní kanceláři v Žatci, od 1875 působil jako koncipient ve Vršovicích, kde byl téhož roku zvolen členem obecního zastupitelstva a později starostou; zasloužil se o jejich povýšení na město (1902). 1876 se oženil s Otilií (1857–1917) ze známé rodiny Švehlů z Hostivaře. Manželé měli sedm dětí, syn Otakar (1857–1946) se stal rovněž právníkem. 1881 H. vykonal advokátní zkoušku a otevřel si vlastní kancelář na Královských Vinohradech; od druhé poloviny osmdesátých let byl členem tamní městské rady; 1876–1908 působil v okresní samosprávě Královských Vinohrad (od 1879 člen okresního výboru, 1891–1908 okresní starosta).

Od sedmdesátých let se H. aktivně zapojoval do politického dění, od sklonku osmdesátých let 19. století se řadil k předním politikům Národní strany svobodomyslné (mladočeši). 1883 byl zvolen do Českého zemského sněmu, v němž setrval až do 1908; od 1896 zasedal v zemském výboru. Poprvé 1888, poté až do konce života opakovaně (1891, 1897, 1901, 1907) obhájil mandát poslance říšské rady ve Vídni. V parlamentu vystupoval jako brilantní řečník, mluvčí mladočeského klubu a stoupenec umírněné opozice, který vytrvale prosazoval české státoprávní zájmy a jazykové požadavky. 1894 spolu s J. Kaizlem, G. Eimem, K. Kramářem a B. Pacákem vydali tzv. Nymburskou rezoluci, tj. programové prohlášení, v němž ve straně podpořili konstruktivní opozici. 1896 se H. postavil za navrhovanou Badeniho volební reformu, která však neuspěla. Nedlouho před smrtí mladočeši dokonce zvažovali H. kandidaturu na funkci předlitavského ministra obchodu.

V Čechách H. zastával řadu významných funkcí, mj.: od 1890 ředitel Zemské banky, od 1893 člen odboru zemědělské rady, od 1899 člen představenstva městské spořitelny vinohradské, spoluzakladatel Ústřední matice školské, zakladatel a 1903 prezident Národní rady české. 1896–08 byl jako reprezentant mladočeské skupiny intendantem pražského Národního divadla v době, kdy záležitosti divadla byly předmětem velké společenské pozornosti a politického boje. Ředitelem Národního divadla byl do roku 1900 F. A. Šubert, později Gustav Schmoranz. Ve veřejnosti probíhala diskuse o úrovni činohry Národního divadla, zejména o nárocích na jeho soudobý český repertoár. H. protivníkem v diskusi byl zvl. J. Kvapil.

H. byl literárně činný především na stránkách deníků, časopisů a stranického tisku (Vesna, Národní listy, Česká revue, Právník, Samosprávný obzor). Založil časopis pro propagaci české otázky ve francouzském prostředí Correspondence Tchèque. Stal se 1901 nositelem komturského kříže Řádu Františka Josefa, 1907 velkokříže tohoto řádu. Čestným občanem ho jmenovalo na čtyřicet měst a obcí. Byl pohřben v Praze na Vyšehradě; v Praze na Vinohradech má pamětní desku a jeho jméno nesou veřejné sady ve Vršovicích.

D: výběr: O státoprávní adrese. Řeč proslovená na sněmu král. Českého dne 11. ledna 1896, 1896; O státoprávní adrese, 1896; Všeobecné rovné právo hlasovací (řeč poslance JUDra J. H.), 1906; Řeč poslance dra. J. H. „O české otázce“, pronesená v sněmovně poslanců 19. prosince 1907. Reforma zemského zřízení království Českého, in: Česká revue 1, 1907/08, s. 257–262, 339–345, 428–432, 468–473.

L: nekrolog, in: Národní listy 4. 5. 1908; Právník 47, 1908, s. 354; A. Srb, in: Osvěta 38, 1908, s. 519–524; B. Holeček, JUDr. J. H. Životopisný nástin, 1900; OSN 11, s. 200–201; 28, s. 562; OSND 2/2, s. 1096; AČP, s. 135; O. Fischer, Činohra Národního divadla do roku 1900, 1933, s. 271–286; J. Kvapil, O čem vím 1, 1946, s. 181–185; V. Štech, Džungle literární a divadelní. Paměti českého tvrdohlavce, b. d., passim; Lišková, s. 98–99; ÖBL 2, s. 289; BL 1, s. 607–608; R. Luft, Parlamentarische Führungsgruppen und politische Strukturen in der tschechischen Gesellschaft 2, 2012, s. A 123–126 (s podrobnými prameny a literaturou); https://www.parlament.gv.at/WWER/PARL/J1848/Herold.shtml (stav k 22. 3. 2021); cs.wikipedia.org (kde další prameny a literatura, stav k 26. 10. 2020); Spor herečky Kvapilové, televizní inscenace, Československá televize 1982 (H. hraje O. Brousek st.).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marie Makariusová