StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie HERRMANN Joseph Gottfried 19.10.1829-31.5.1883

Joseph Gottfried HERRMANN
Narození	19.10.1829
Místo narození	Staré Pavlovice (Liberec)
Úmrtí	31.5.1883
Místo úmrtí	Liberec
Povolání	53- Historik 68- Redaktor nebo žurnalista 61- Pedagog
Citace	Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 541
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=78051

HERRMANN, Joseph Gottfried, * 19. 10. 1829 Staré Pavlovice (Liberec), † 31. 5. 1883 Liberec, novinář, regionální historik

Pocházel ze selské katolické rodiny usazené nedaleko Liberce. Při studiu v Litoměřicích se seznámil s budoucím litoměřickým biskupem Antonem Frindem. Přestože byl původně určen pro duchovní dráhu, rozhodl se pro pedagogické povolání. Vystudoval filozofii na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, doktorát získal na univerzitě v Jeně. Krátce vyučoval ve slezském Těšíně. V padesátých letech se vrátil do Liberce. 1861–81 působil u vydavatele Heinricha T. Stiepela jako redaktor deníku Reichenberger Zeitung, odkud byl pro své liberální postoje propuštěn. Založil a vydával konkurenční periodikum Reichenberger Tagblatt, resp. Abendblatt. Svými politickými články proti sobě popouzel nejen Liberečany, ale i katolickou církev, kterou soustavně kritizoval, a nakonec konvertoval k protestantismu. Oženil se s Julií Richterovou z Liberce, manželství zůstalo bezdětné.

Jako amatérský badatel se soustavně zajímal o historii. Analytický a kritický přístup prokázal v obsáhlé studii Widersprüche in Lachmann’s Kritik der Nibelunge (Wien 1855), v níž se jako „Rakušan“ vyjádřil k edici nejslavnějšího středověkého díla německé literatury připravené Karlem Lachmannem (Der Nibelunge Noth mit der Klage. In der ältesten Gestalt mit den Abweichungen der gemeinen Lesart, Berlin 1826). Nejvýznamnějším H. dílem se stala obsáhlá syntéza dějin města Liberec Geschichte der Stadt Reichenberg mit besonderer Berücksichtigung der industriellen Entwickelung (1860), z níž však vyšel pouze první díl dovedený do 1634 (smrt majitele panství Albrechta z Valdštejna). H. v ní zúročil mimořádnou znalost dobové literatury i regionálních a celozemských pramenů, které podrobil pečlivé kritice. Upozornil na pokus P. Christiana Felgenhauera zasadit počátky Liberce do 10. století na základě falzifikátu, tj. údajné středověké kroniky Liberecka od Urbana Modera. Zájmem o industriální éru v regionu předstihl monografii o Liberci s ohledem na dějiny textilního průmyslu od profesionálního historika Hermanna Hallwicha (Reichenberg und Umgebung. Eine Ortsgeschichte mit spezieller Rücksicht auf gewerbliche Entwicklung, 1874).

L: BL 1, s. 610; Mitteilungen des Vereines für Heimatkunde des Jeschken-Isergaues 21, 1927, s. 137; Heimatkunde des Bezirkes Reichenberg 4/1950, s. 256, 365; R. Gränzer, Reichenberg. Stadt und Land im Neißetal, Augsburg 1974.

P: SOkA, Liberec, Kronika města Liberec I, s. 1132, 1642; řkt. f. ú. arciděkanství Liberec, Farní kronika („Denkwürdigkeiten“), sign. DA14, nedat., s. 271–272.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Milan Svoboda