StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie HERRNHEISER Isidor 29.10.1861-23.12.1902

Isidor HERRNHEISER
Narození	29.10.1861
Místo narození	Praha
Úmrtí	23.12.1902
Místo úmrtí	Praha
Povolání	15- Lékaři
Citace	Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 543
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=73941

HERRNHEISER, Isidor, * 29. 10. 1861 Praha, † 23. 12. 1902 Praha, lékař oftalmolog, pedagog

Maturoval 1879 na novoměstském gymnáziu a vystudoval pražskou německou lékařskou fakultu (MUDr. 1884). Po roční vojenské službě pracoval půl roku v Hygienickém ústavu, na podzim 1885 nastoupil jako volontér na oční kliniku, 1887–92 tam zastával místo asistenta. Poté si v Praze otevřel soukromou oftalmologickou ordinaci, zároveň začal odborně publikovat. 1893 se habilitoval na základě spisu Über metastasische Entzündungen im Auge und die „Retinitis septica“. Od 1891 byl členem redakční rady a od 1893 redaktorem odborného periodika Prager medizinische Wochenschrift. Této činnosti se věnoval velmi intenzivně, právě tak jako práci ve stavovském hnutí německých lékařů. Zemřel náhle na nákazu vzteklinou. Ve svých třiceti sedmi studiích, které vycházely většinou ve výše uvedeném časopise, se zabýval např. problematikou krátkozrakosti a očními záněty. Syn Gustav H. (1890–1956) se stal rovněž lékařem.

L: ÖBL 2, s. 292–293; Biographisches Lexikon der hervorragenden Ärzte der letzten fünfzig Jahre, Band 1, I. Fischer (ed.), Berlin 1932, s. 616; BL 1, s. 611; BLDMF, s. 91; Die Deutsche Karl-Ferdinands-Universität in Prag unter Regierung Seiner Majestät Kaisers Franz Josef I., 1899, s. 353; Prager medizinische Wochenschrift 16, 1891, s. 490; nekrolog, in: tamtéž 28, 1903, s. 13–18; P. Rustler, Die Personalbibliographien der Professoren und Dozenten der Augenheilkunde, Dermatologie, Oto- und Rhinologie, Psychiatrie und Zahnheilkunde an der Medizinischen Fakultät der deutschen Karl-Ferdinands-Universität in Prag im ungefähren Zeitraum von 1880–1900, Erlangen–Nürnberg 1971.

P: Archiv UK, Praha, Německá lékařská fakulta, osobní spis; Rigoróza Německé univerzity 1872–1885; NA, Praha, fond ZLKČ, M1.

Ludmila Hlaváčková