StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie HESSOVÁ Františka 8.11.1851-7.7.1911

Františka HESSOVÁ
Rodné jméno	Jakoubková
Narození	8.11.1851
Místo narození	Praha
Úmrtí	7.7.1911
Místo úmrtí	Praha
Povolání	83- Divadelní interpret nebo herec
Manžel(ka)	Václav Hes
Citace	Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 567
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47341

HESSOVÁ, Františka (též HESOVÁ, roz. Jakoubková), * 8. 11. 1851 Praha, † 7. 7. 1911 Smíchov (Praha), herečka

V literatuře se někdy uvádí rok narození 1852. Dcera domovníka Antonína Jakoubka a Barbory, roz. Houdkové. Na jevišti poprvé stanula ve čtenářsko-ochotnickém spolku Pokrok v Karlíně (Praha). Profesionální dráhu zahájila v divadelní společnosti T. Knížkové, kde se seznámila se svým manželem Václavem Hessem (1850–1890), hercem, spisovatelem a překladatelem, s nímž měla syna Jaroslava Josefa (* 2. 4. 1875 Písek), hudebníka, a dceru Annu (* 1876). Koncem sedmdesátých let 19. století oba působili u Společnosti Františka Pokorného. 1881 H. získala angažmá ve společnosti Pavla Švandy ze Semčic, s níž účinkovala ve smíchovské Aréně v Eggenberku (v místě dnešního Justičního paláce), v Divadle u Libuše, v zimních sezonách v Plzni (1884/85) a Národním divadle v Brně (1886–88). Po ředitelově smrti (1891) hrála v souboru Pavla Švandy mladšího až do jeho rozpadu. Následně vystupovala ve Švandově divadle na Smíchově za ředitelování Josefa Kubíka a Emy Švandové, odkud 1907 odešla na odpočinek. Jako herečka debutovala rolemi mladých naivek. Jejímu naturelu však více vyhovovaly figury temperamentních a hubatých děvčat ve veseloherním repertoáru. Již v mladém věku se začala přehrávat do oboru tzv. komických starých, kde zužitkovala svůj smysl pro komediální nadsázku. Objevovala se zejména v českých, francouzských a německých veselohrách a fraškách, v nichž hrála výbojné či ukřivděné manželky, maloměstské paničky, sousedky, tchyně, moralizující staré panny či matrony skrývající svůj věk. Sérii oblíbených komických manželských párů vytvářela s hercem Karlem Lierem. Groteskní polohu své komiky zjemňovala chápajícím přístupem. Vrcholu popularity dosáhla v devadesátých letech. Ačkoliv se uplatnila především v komických postavách, ztvárnila také řadu charakterních úloh ve společenských hrách, klasických a příležitostně i moderních dramatech (titulní role, J. K. Tyl, Paní Marjánka, matka pluku; Wolfová, G. Hauptmann: Bobří kožich; Matrena, L. N. Tolstoj: Vláda tmy; R. Bracco: Masky). Úspěchu dosáhla rovněž v operetách (Juno, J. Offenbach: Orfeus v podsvětí).

L: OSND 2/2, s. 1104; KSN, s. 116; Šormová 1, s. 266 (se soupisem divadelních rolí a bibliografií); A. Charvát, Ze staré Prahy, 1926, s. 202; R. Deyl, Vavříny s trny, 1973, s. 83–89; nekrology: Národní listy 9. 7. 1911, s. 2; Divadlo 9, 1910/1911, č. 19, s. 449.

Zdeněk Doskočil