StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie HEYMANN Arnold 9.10.1870-6.10.1950

Arnold HEYMANN
Narození	9.10.1870
Místo narození	Štýrský Hradec (Rakousko)
Úmrtí	6.10.1950
Místo úmrtí	Vídeň (Rakousko)
Povolání	74- Architekt
Citace	Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 576-577
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=135692

HEYMANN, Arnold, * 9. 10. 1870 Štýrský Hradec (Rakousko), † 6. 10. 1950 Vídeň (Rakousko), architekt, stavitel

Pocházel z rodiny stejnojmenného architekta a městského stavitele (1841–1886) a Elisy, roz. Dreyhausenové. Vyrůstal ve Vídni, kde absolvoval vyšší státní průmyslovou školu (ředitel architekt Camillo Sitte), 1891 maturoval a o dva roky později začal studovat u Victora Luntze na vídeňské Akademii (Akademie der bildenden Künste); nezaplatil však poplatky, proto byl po dvou semestrech vyloučen. 1907 se stal členem sdružení architektů Wiener Bauhütte. Asi 1895 se osamostatnil, nejprve spolupracoval se spolužákem Josefem Beerem (spolu 1895 neuspěli v konkurzu na stavbu radnice ve Stuttgartu). 1899 se H. oženil s Rosou Kleinovou, s níž měl dvě děti. Jeho syn Arnold H. (1902–1982), rovněž architekt, se později specializoval na interiérovou tvorbu.

H. se zabýval především návrhy obytných domů, ale také vil, specializoval se zejména na hotely. Jeho tvorba vycházela z pozdního historismu, nejdříve (zhruba do 1900) se inspirovala „staroněmeckou“ renesancí (1896–99), poté barokem, v několika stavbách lze po 1904 rozeznat secesní prvky (fasáda nájemního domu na Altgasse 23, Vídeň 13, 1904–08). V posledním desetiletí 19. století se prosadil jako jeden z hlavních architektů Mariánských Lázní, jimž vtiskl dodnes nezaměnitelnou podobu. V tomto městě lze jeho sloh charakterizovat jako novoromantický eklektismus vyhovující dobovému vkusu bohaté lázeňské klientely. V konečné fázi (kolem 1913) jeho tvorbu poznamenal neoklasicismus. Po první světové válce již nelze H. přisoudit žádné realizace, patrně proto, že se nedokázal přizpůsobit změně vkusu. Navrhoval především pro vídeňské zadavatele.

D: Vídeň, výběr: Obytný a obchodní dům na Liechtensteinstraße 80 (kolem 1896, s J. Beerem), Nájemní dům na Bräuhausgasse 51 (1896, s týmž); Obytný a obchodní dům Industriehof, Neubaugasse 69. Mariánské Lázně: Slavnostní dekorace města během setkání rakouského císaře Františka Josefa I. s anglickým králem Eduardem VII., 1903; přestavba hotelu Weimar; Palasthotel Fürstenhof a dependence hotelu New York (dnes Bohemia), vše 1904; restaurace a dům Rübezahl (dnes Krakonoš); Grand Hotel Ott (dnes Pacific); dům Merkur, vše kolem 1905; Palace Hotel Esplanade, 1910–1911.

L: R. Švandrlík, Architekt A. H., in: Sborník chebského muzea, 2000, s. 171 až 177 (biografická příloha; dostupné též z: https://www.hamelika.cz/?cz_hamelika-architekt-arnold-heymann-neni-zapomenut,82, stav k 21. 9. 2020); Allgemeines Künstler-Lexikon 73, Berlin–Boston 2012, s. 63–64; http://www.architektenlexikon.at/de/225.htm (se soupisem staveb a další literaturou, stav k 21. 9. 2020); de.wikipedia.org/wiki/Arnold_Heymann (stav k 21. 9. 2020).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Pavel Vlček