StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie HEŘMANSKÝ František 14.6.1887-16.5.1966

František HEŘMANSKÝ
Narození	14.6.1887
Místo narození	Heřmanův Městec (u Chrudimi)
Úmrtí	16.5.1966
Místo úmrtí	Praha
Povolání	55- Jazykovědec 64- Překladatel 61- Pedagog
Citace	Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 561-562
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47326

HEŘMANSKÝ, František, * 14. 6. 1887 Heřmanův Městec (u Chrudimi), † 16. 5. 1966 Praha, filolog, překladatel, pedagog

Pocházel z rodiny Františka H. a Anny, roz. Pavlíčkové. Maturoval 1906 na gymnáziu v Chrudimi, 1906–10 studoval český, latinský a řecký jazyk na filozofické fakultě české univerzity v Praze. 1911–19 učil na vinohradském gymnáziu, 1920 odešel na Slovensko, působil na gymnáziu v Martině do 1924 jako učitel, poté do 1930 jako jeho ředitel. 1920–26 se Š. Krčmérym zastával funkci tajemníka Matice slovenské, podílel se na organizaci jejích vědeckých odborů, především národopisného a jazykovědného. Věnoval se výzkumu slovenských nářečí a přípravě slovníku slovenského jazyka. 1921–28 byl spoluredaktorem edice Čítanie študujúcej mládeže a výročních zpráv Matice slovenské. 1931–38 vykonával funkci hlavního školského rady a zemského inspektora národních škol, učitelských ústavů a některých středních škol v Bratislavě. Zasloužil se o rozvoj školství na Slovensku, spoluorganizoval sociální péči pro mládež. Předsedal Pedagogické jednotě v Bratislavě, od 1919 do konce čtyřicátých let připravoval učebnice a sestavoval čítanky z latiny. Ze slovenské literatury ho zajímal zvláště M. Kukučín, z české J. Š. Baar, J. S. Machar, A. Sova ad. Ve dvacátých a třicátých letech publikoval recenze, referáty, příspěvky s literární problematikou, texty o slovenské a české knižní produkci a portréty spisovatelů v periodikách: Letopis Matice slovenské, Sborník Matice slovenské, Slovenský Východ, Slovenské pohľady, Národné noviny, Národná škola slovenská, Naša škola, Pedagogický sborník.

Po německé okupaci a vyhlášení samostatného Slovenského státu se 1939 vrátil do Prahy a do 1942 učil na dívčím gymnáziu. Od 1946 pracoval jako expert ve Výzkumném ústavu pedagogickém J. A. Komenského. Připravoval učební osnovy pro gymnázia. Zabýval se též překladatelskou a editorskou činností, zaměřil se na české středověké latinsky psané literární památky, které doplňoval podrobnými komentáři, rejstříky či obrazovým materiálem (např. první český překlad Deníku Petra Žateckého, 1953; Čtení o Karlu IV. a jeho době, 1958; antologie Duchem i mečem, 1958). V padesátých letech překládal do češtiny také slovenské texty, především romány Ladislava Nádaši-Jégé. Oženil se s Marií, roz. Procházkovou; syn František H. (1916–1980) byl lékař.

D: výběr, učebnice: Cvičebná kniha reči latinskej 1, 1919; Latinská mluvnica pre slovenské stredné školy, 1920; Latinská cvičebnica pre 3. a 4. triedu slovenských gymnázií a reálnych gymnázií, 1929; Čítanka pre slovenské meštianske školy 1–4, 1935–1937; Čítanka pre III. triedu slovenských stredných škôl, 1937. Překlady: Kronika Zbraslavská, 1952; Vavřinec z Březové. Husitská kronika, 1954; Letopis Vincenciův a Jarlochův, 1957.

L: J. Ambruš, Vzájomné listy Jaroslava Vlčka a Jozefa Škultétyho, Bratislava 1963, s. 135n.; Sto rokov slovenského gymnázia v Martine, Martin 1967, s. 312–314; OSND 2/2, s. 1095; LČL 2/1, s. 165–166; SBS 2, s. 323; Spisovatelé Chrudimska 1, J. Kučera – J. Zeman (eds.), 1999, s. 103; Osobnosti Chrudimska, 2002, s. 67; Lexikón osobností mesta Martin, Martin 2006, s. 84; BLS 3, s. 437–348; https://www.databaze-prekladu.cz/prekladatel/_000000821 (se soupisem překladů, stav k 2. 6. 2020).

P: Archív Národného biografického ústavu Slovenskej národnej knižnice, Martin (výpis z matriky).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Alena Táborecká