Biografický slovník
HILGENREINER Karl 22.8.1867-9.5.1948
| Karl HILGENREINER | |
 | |
| Narození | 22.8.1867 |
|---|---|
| Místo narození | Friedberg (u Frankfurtu nad Mohanem, Německo) |
| Úmrtí | 9.5.1948 |
| Místo úmrtí | Vídeň (Rakousko) |
| Povolání |
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ 49- Náboženský nebo církevní činitel 68- Redaktor nebo žurnalista 61- Pedagog |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 600 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47372 |
HILGENREINER, Karl, * 22. 8. 1867 Friedberg (u Frankfurtu nad Mohanem, Německo), † 9. 5. 1948 Vídeň (Rakousko), teolog, politik
Syn stavitele Ludwiga H. (1834–1911), bratr lékaře Heinricha H. (1870–1953). Rodina se brzy po jeho narození přestěhovala z Hesenska do západních Čech. H. 1877–85 navštěvoval jezuitské gymnázium v Bohosudově (dnes součást města Krupka), po maturitě odešel studovat bohosloví do Říma na Collegium Germanicum, 1891 byl vysvěcen na kněze a o rok později získal doktorát teologie. Po krátkém pastoračním působení v Chebu a ve Stříbře přednášel od 1899 na teologické fakultě pražské německé univerzity, nejprve jako mimořádný profesor církevního práva a křesťanského společenského učení a od 1904 jako řádný profesor morální teologie. 1935/36 zastával funkci rektora Německé univerzity. Byl vydavatelem politicko-teologického měsíčníku Katholiken Korrespondenz (před 1920 Bonifatius Korrespondenz).
Patřil k předním funkcionářům německé křesťansko-sociální strany, reprezentující katolické zájmy německého obyvatelstva v Československu. 1919 se podílel společně s univerzitním profesorem a právníkem Robertem Mayr-Hartingem na jejím vzniku a stranickém programu, stranu zastupoval 1920–38 v Senátu Národního shromáždění. 1927 byl zvolen předsedou strany a funkci zastával do září 1935. Řadil se k nacionálně orientovanému křídlu, aktivistický směr podpořil až po delším váhání. 1926–29, kdy se strana podílela na vládní spolupráci v česko-německé vládní koalici, se stáhl poněkud do pozadí, jeho vliv na stranické záležitosti však neochabl. Po odchodu strany do opozice H. prosadil nacionálnější vymezení stranické politiky, kriticky hodnotil i práci vlády. Usiloval o vytvoření jednotné fronty německých stran a po 1933 hledal cestu ke spolupráci s Henleinovým hnutím. V parlamentních volbách 1935 utrpěla strana porážku a H. byl vystřídán ve funkci předsedy, sám to však odůvodnil jmenováním rektorem Německé univerzity. Navzdory odchodu z vedení křesťansko-sociální strany se těšil oblibě v členské základně.
Na jaře 1936 došlo ve straně ke konfliktu mezi šéfredaktorem Deutsche Presse Alfredem Albrechtem a H. v otázce zaměření listu, poté co mu H. vytkl příliš prorakouskou orientaci (tedy nepříliš přátelskou vůči Německu) a ostře zkritizoval rakouský stavovský stát, který podle něj vznikl pouhým dirigováním seshora, nikoli z vůle lidu. H. kritický postoj k rakouskému stavovství vzbudil pozornost ve Vatikánu, protože H. odsuzoval katolický tisk za to, že je příliš kritický vůči Hitlerovi. V březnu 1938 se H. výrazně podílel na zastavení činnosti křesťansko-sociální strany a následném přechodu jejího členstva k Henleinově Sudetoněmecké straně. Přesto 1939 odmítl okupaci zbytku Československa a kritizoval nacistické represe vůči církvím, kvůli tomu byl po celou válku pod policejním dohledem a od června 1944 byl internován v klášteře v Zásmukách, kde gestapo soustřeďovalo nepohodlné kněze. Krátce po osvobození se znovu nevyhnul zatčení, tentokrát českými úřady, a do 1946 zůstal internován v Praze. Po propuštění odešel do Vídně.
D: Die kirchliche Vorzensur und das Partikularrecht, Wien 1901; Zur Frage deutscher Bistümer in Böhmen (anonymně), 1902; Die römische Frage nach dem Weltkrieg, 1915; Das Programm der Deutschen christlichsozialen Volkspartei, 1920; Lebenserinnerungen, in: Archiv für Kirchengeschichte von Böhmen–Mähren–Schlesien 2, Königstein im Taunus 1971, s. 189–329.
L: OSND 2/2, s. 1121; MSN 3, s. 186; KSN 5, s. 129; BL 1, s. 625; MČE 2, s. 773; ÖBL 2, s. 316; NDB 9, s. 140–141; W. Dietl, Die Deutsche Christlichsoziale Volkspartei in der Ersten Tschechoslowakischen Republik (1918–1929), München 1991, passim; Tomeš 1, s. 457; J. Šebek, Mezi křížem a národem: Politické prostředí sudetoněmeckého katolicismu v meziválečném Československu, 2006, rejstřík.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Jaroslav Šebek
