StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie HILGERT Ludvík 24.9.1895-29.8.1967

Ludvík HILGERT
Narození	24.9.1895
Místo narození	Kyjov
Úmrtí	29.8.1967
Místo úmrtí	Praha
Povolání	74- Architekt
Citace	Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 600
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47373

HILGERT, Ludvík, * 24. 9. 1895 Kyjov, † 29. 8. 1967 Praha, architekt

Syn sklářského dělníka. Absolvoval obecnou školu a nižší gymnázium v Kyjově. Dva roky se učil zedníkem. 1915 odešel na Vyšší průmyslovou školu do Prahy, kde maturoval 1917. Poté nastoupil do ateliéru prof. Josipa Plečnika na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, studium dokončil 1921. Byl zaměstnán v kanceláři Státní regulační komise pro Prahu a okolí. Od 1924 působil jako samostatný projektant. Jeho první stavby se nesly v duchu konstruktivismu. Ve třicátých letech 20. století projektoval vily a veřejné budovy ve funkcionalistickém stylu, po druhé světové válce zejména školní budovy.

H. tvorbu lze najít na Slovácku, Valašsku, Českomoravské vrchovině a v Praze. Podle jeho návrhu byl postaven rodinný dům s lékárnou PhMr. Otakara Svačiny v Kyjově (1928), pražské dvojdomy (čp. 476 a 477 v ul. U Tenisu v Košířích, 1929; čp. 470 v ul. U Dubu v Braníku, 1930) a vila továrníka Gustava Jaroška v obci Dalečín na Českomoravské vrchovině (1937–39). V domě, který byl postaven v Braníku, měl H. vlastní byt. Nejcennější realizace se nacházejí ve Vsetíně, kde navrhl např. budovy Městské spořitelny (s Antonínem Tenzerem, 1937–38) a Obchodního domu Rodinger (1938). H. styl je zařazován do tzv. emocionálního funkcionalismu, jenž se vyznačoval doplňováním funkcionalistických staveb romantizujícími detaily. 2010 získal in memoriam čestné občanství města Kyjova. S manželkou Olgou, roz. Hromádkovou, měl syny Jaroslava a Ivana.

D: výběr: Okresní úřad, Vsetín, 1936; Dům pro chudé, Hovězí, 1941; Vinárna a kavárna, Valašské Klobouky, 1942; Jesle a mateřská škola, Vsetín, ul. Kobzáňova čp. 1537, 1950; Národní škola, Velké Karlovice, 1952.

L: OSND 2/2, s. 1121; MSN 3, s. 186; Toman 1, s. 334; SČSVU 3, s. 147; Tomeš 1, s. 458; Architekti, s. 235 (se soupisem literatury); K. Prager, Jesle a mateřská škola ve Vsetíně, in: Architektura ČSR 16, 1957, č. 7, s. 345–346; Z. Lukeš, Poetická architektura L. H., in: Československý architekt 32, 1986, č. 6, s. 7–9; V. Šlapeta a kol., Slavné vily Zlínského kraje, 2008, s. 126–127 (s fotografiemi H. staveb, stav k 21. 5. 2020); https://www.prostor-ad.cz/hilgert/hilgert.htm (se soupisem díla a fotografií, stav k 21. 5. 2020).

P: MZA, Brno, fond E67 Sbírka matrik, matrika nar. řkt. f. ú. Kyjov, sign. 5507, 1890–1905, fol. 160; NG, Praha, Sbírka architektury, pozůstalost L. H.

Pavel Mašláň