HIRSCHELY Kašpar Jan 5.1.1695-15.1.1743

Z Personal
Jan Kašpar HIRSCHELY
Narození křtěn 5.1.1695
Místo narození Praha
Úmrtí 15.1.1743
Místo úmrtí Praha
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 622
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47393

HIRSCHELY, Kašpar Jan (též Hirschelli, Hersselius), * křtěn 5. 1. 1695 Praha, † 15. 1. 1743 Praha, malíř

Syn staroměstského radního Jana Františka H. († 1695) a majitele domu U Bílého pštrosa čp. 33/I. Dědicové 1706 rodný dům prodali a o dva roky později proběhlo jejich vyrovnání. H. se 1718 oženil s Annou Marií Kreibichovou; manželé měli pět dětí. H. se vyučil v dílně J. A. Angermeyera a řadil se k jeho napodobitelům. Již 1724 H. požádal o přijetí do malířského cechu, avšak nebyl přijat, patrně proto, že neměl na zaplacení obvyklých poplatků. Žil v nuzných poměrech, které si přivodil svým neuspořádaným životem. Poté co zemřel v nemocnici u Milosrdných bratří na Starém Městě pražském, zůstala jeho rodina v bídě. Ve své tvorbě se soustřeďoval především na drobné obrazy květinových zátiší na dřevě či plechu, zpravidla v protějškových dvojicích. Namaloval jich velké množství. Jeho dílo, zaměřené na méně náročné odběratele nejspíše z řad bohatého měšťanstva, lze včlenit do raného rokoka. Nepochybně také proto se H. odchýlil od manýry svého učitele směrem od realistické věcnosti k úhlednému dekorativnímu schématu. Své práce nejen signoval plným jménem či iniciálami JCH, ale i datoval, a tak je možné sledovat v období 1720–43 vývoj H. díla od počáteční „neklidné hravosti“ k dekorativní symetrické a stylizované skladbě. Jeho početné a ve své době oblíbené obrazy jsou uloženy v pražské Národní galerii a také v soukromých sbírkách.

L: Dlabač 1, sl. 633–634; Wurzbach 9, s. 53; OSN 11, s. 316; Thieme–Becker 17, s. 134; Toman 1, s. 335; H. Korecká (Seifertová), Malíř K. J. H., 1958 (disertační práce, FF UK, Praha); H. Seifertová, Barokní zátiší v Čechách a na Moravě, in: Umění 18, Praha 1970, s. 1–30; NEČVU 1, s. 261 (s další literaturou); es.wikipedia.org (stav k 20. 8. 2020).

Pavel Vlček