HUMPLÍK Alois 6.8.1909-28.10.1966

Z Personal
Alois HUMPLÍK
Narození 6.8.1909
Místo narození Vítkovice
Úmrtí 28.10.1966
Místo úmrtí Praha
Povolání

64- Překladatel

68- Redaktor nebo žurnalista
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=134638


HUMPLÍK, Alois, *6. 8. 1909 Vítkovice, † 28. 10. 1966 Praha, překladatel, redaktor, spisovatel

Syn soustružníka Františka H. (* 8. 6. 1884) a Marie (25. 5. 1889 – 29. 1. 1922), roz. Krištofové. Několik měsíců po smrti matky přestoupil z katolické církve do československé. 1923 stál u zrodu woodcraftovské družiny Děti vatry, která se o tři roky později stala součástí kmene Blesk, kde H. začal psát do kmenového časopisu Vigwam. V červnu 1927 prvně publikoval v ostravském týdeníku Bezručův kraj. 1928 odešel studovat Vysokou školu politických nauk v Praze. Během studií působil jako jednatel Ligy československých woodcrafterů, zaměstnanec Tiskové osvětové korespondence a poté i jako reportér Večerního českého slova. Dva roky byl korespondentem agentury Pragopress, následně založil Pražskou tiskovou agenturu a do 1933 byl jejím spolumajitelem. O rok později však Pražskou tiskovou agenturu opustil a vrátil se do redakce Večerního českého slova. 1935 se stal členem Syndikátu československých novinářů. Během války získal pozici odpovědného redaktora Nedělního českého slova. Tam působil až do 1946, kdy odešel do týdeníků Svět práce a Květen. Tehdy také začal překládat z angličtiny a němčiny. Společně s Vladimírem Rohlenou a Karlem Králem se podílel na několika politických publikacích: Pravda o atomové pumě (1951, pouze s V. Rohlenou), Německu jde o světový mír (1951), Japonsko, ohnisko americké útočnosti v Asii (1952), samostatně napsal například životopis A. V. Frič (1947). Sestavil výbor 1. máj v české poesii a próze. 1890–1950, (1950). 1955 přešel do deníku Práce, kde působil až do své smrti. Byl členem YMCA. Oženil se s Jarmilou Frischovou, rozenou Markovou (6. 4. 1912 – 16. 8. 2007), s kterou měl dva syny, Aloise a Jiřího.

L: A. Blodigová a kol., Slovník odpovědných redaktorů a šéfredaktorů legálního českého denního tisku v letech 1939 až 1945, 2007, s. 49; Kdy zemřeli? 1963–1966, s. 27; https://www.databaze-prekladu.cz/prekladatel/_000003364; https://www.thewoodcraft.org/wiki/index.php/Alois_Humpl%C3%ADk_-_Wontola (obojí stav k 8. 8. 2023).

D: Omamné jedy. Dějepis a zeměpis omamných jedů, 1940; Poklady na dně moří, 1941; Zlatá horečka, 1946; Za mír, přátelství a spolupráci mezi národy, 1964. Překlady: Wiliam Earl Johns, Biggles na Borneu, Příběh Bigglesovy peruti za druhé světové války, 1947; Ernst Sommer, Vzpoura svatých, 1947; Richard Wright, Syn černého lidu, 1947; Frank Laskier, Jsem námořník, 1948; Stephan Heym, Křižáci na západě, 1949; Attilio Gatti, Motův hněv, 1949; Bhabān Bhattāčārja, Hlad se valí do Indie, 1950; Peter Abrahams, Cesta hromu, 1950; Ethel Rosenberg, Dopisy z domu smrti, 1953; Stetson Kennedy, Sám proti Ku Klux Klanu, 1955; Werner Gürbig, Japonsko. Západní Německo Asie, 1955; Wilfred Graham Burchett, Na sever od sedmnácté rovnoběžky, 1956; Ted Allan, Skalpel a meč. Životopis Dr. Normana Bethuna, 1956; Ernest Hemingway, Komu zvoní hrana, 1958; Stefan Heym, Goldsbonough, 1959; Edward Frederick Langley Russell, Rytíři bušidó. Stručné dějiny japonských válečných zločinů, 1961; James Aldridge, Záležitosti mnoha lidí, 1962; Judah L. Waten, Cena za vraždu, 1963.

P: ZA, Opava, sbírka matrik, řkt. f. Vítkovice, matrika nar. (1907–1911), sign. MO VII 30, fol. 343.

Ema Humplíková