StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie HÁNL Jiří 6.2.1914-14.9.1972

Jiří HÁNL
Narození	6.2.1914
Místo narození	Kladno
Úmrtí	14.9.1972
Místo úmrtí	Praha
Povolání	53- Historik
Citace	Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 188-189
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=138536

HÁNL, Jiří, * 6. 2. 1914 Kladno, † 14. 9. 1972 Praha, historik, didaktik

Maturoval na reálce v rodišti, vystudoval historii a pedagogiku u Bedřicha Mendla a Otokara Chlupa na Filozofické fakultě UK v Praze. Za studií byl místopředsedou sociálnědemokratického Sdružení studentstva. 1937 vstoupil do marxisticky orientované Historické skupiny. 1939–47 učil dějepis na gymnáziu a vyšší průmyslové škole ve Zlíně, od 1947 byl vedoucím školního oddělení na generálním ředitelství československých hutí, 1951–52 přednostou vzdělávacího odboru ministerstva hutního průmyslu a rudných dolů. Obhájil disertační práci v oboru sociálních a hospodářských dějin 19. století Hornické stávky v Čechách v 80. letech (1952). Dlouhodobě koncipoval teorii výuky dějepisu jako samostatný vědecký obor. Své představy zveřejnil v časopiseckých studiích, např. Pojetí a výchovný cíl dějepisného vyučování a Úkoly a obsah dějepisného vyučování (obě in: Dějepis a zeměpis ve škole, 1960). S J. Bendou vydal dvoudílnou učebnici Dějiny v pramenech (1956), napsal učebnice Dějepis pro 1. a 2. ročník odborných škol (1958, 1960). Od 1953 vyučoval na Vysoké škole pedagogické, 1959 se stal docentem školní praxe a metodiky dějepisu na katedře obecných dějin Filozofické fakulty UK. S V. Mejstříkem 1948 založil a dlouhodobě jako šéfredaktor vedl časopis Společenské nauky (od 1952 Společenské vědy) ve škole. Průkopnicky spojoval historii s didaktikou a vývojem světové literatury, obecné dějiny s národními dějinami a didaktiku s metodologickými otázkami.

Stejnojmenný syn Jiří H. (* 3. 7. 1948 Liberec, † 28. 7. 2003 Praha) působil jako historik v pražském Poštovním muzeu.

L: J. Charvát, Za docentem J. H., in: Společenské vědy ve škole 24, 1972–73, č. 2, s. 40; J. Janovský a kol., Základy didaktiky dějepisu, 1984, passim; V. Čapek, Historik na přelomu dvou staletí, 2013, s. 108–109, 195.

Martin Kučera