MORDECHAJ Cemach ben Geršom

Z Personal
MORDECHAJ Cemach ben Geršom
Narození ?1510
Místo narození Praha
Úmrtí 1591 nebo 1592
Místo úmrtí Praha
Povolání 69- Knihtiskař nebo typograf
MORDECHAJ, Cemach ben Geršom, (též MORDECHAJ ben Geršon ha-Kohen/Katz), * asi 1510 Praha, † 1591/92 Praha, knihtiskař

Syn Geršoma, Kohena ben Šeloma (kolem 1500–1544/45). V českých pramenech je uváděn jako Markvart (příp. Markwart) nebo Marek. Po smrti svých bratrů Šeloma (1546/47) a Mošeho (před 1566) převzal vedení pražské hebrejské tiskárny Gersonidů. 1541 vydal císař Ferdinand I. nařízení, jímž byli Židé vypovězeni z Prahy a Království českého. To však bylo postupně zmírňováno povoleními prodlužujícími pobyt vybraným skupinám Židů. 1546 byli G. a jeho rodina mezi těmi, kterým byl císařský glejt udělen. Předtím než převzal tiskárnu, věnoval se veřejné činnosti ve prospěch pražské židovské obce. Když 1557 vešlo v platnost nové vypovězení, stal se jedním z členů poselstva, které 1559 navštívilo Řím a přesvědčilo papeže Pia IV., aby zbavil císaře slibu vypovězení Židů. Vyplývá to z poznámky Mordechajova syna Šeloma ke kronice Davida Ganse Cemach David (1559). V důsledku toho docházelo postupně k udělování nových prodloužení pobytu. Avšak teprve Ferdinandův nástupce Maxmilián II. zbavil Židy v Čechách a v Praze dvacetileté existenční nejistoty. 1567 obnovil jejich privilegia a slíbil, že nebudou vyhnáni, poté nastalo období prosperity židovských obcí a doba rozkvětu pražského hebrejského knihtisku. 1564 se G. jméno objevuje ve stanovách nově založeného pohřebního bratrstva a později i mezi volenými představiteli pražské obce. Po převzetí gersonidovské knihtiskárny v ní začal vydávat i spisy svých současníků. 1569 pojednání o Jeruzalémském chrámu a obětech Torat ha-ola (Ustanovení o zápalné oběti) od Mošeho Iserlese, 1578 superkomentář k Rašiho komentáři k Tóře Gur arje (Lvíče) od Jehudy Livy (Löwa) ben Becalela (MaHaRaL), 1581 etický spis Orchot cadikim (Cesty spravedlivých), 1583–84 Deruš nae u-mešubach be-šabat tšuva (Pěkné a chvályhodné kázání MaHaRaLa, které pronesl o šabatu 24. 9. 1583), 1585 etický spis Mišlej chachamim (Přísloví moudrých), 1585–86 Machzor (Sborník svátečních modliteb), 1587 Draša (Kázání Jicchaka ben Avrahama Chajuta na první den svátku Pesach). V době, kdy vedl tiskárnu, vydali v ní některé spisy jeho synové. 1578 Sefer Siach Jicchak (Balzám Jicchakův, též Úvahy Jicchakovy) od Jicchaka ben Avrahama Chajuta, 1589 Deruš nae u-mešubach be-šabat ha-gadol (Pěkné a chvályhodné kázání MaHaRaLa, které pronesl o šabatu před Pesachem), asi 1590 Šeelot u-tšuvot ha-geonim (Otázky a odpovědi gaónů). Všechny G. tisky vynikaly grafickou úpravou. G. byl spolu se svým synem Becalelem, který zemřel před ním, pohřben na Starém židovském hřbitově v Praze.

L: O. Muneles, Bibliografický přehled židovské Prahy, s. 13–15,16–19; O. Sixtová, Židovští knihtiskaři. 500 let hebrejského knihtisku v Čechách a na Moravě, in: Roš chodeš 1/2013, s. 11; táž, Židovské tiskárny a tiskaři v Praze 1512–1670 (1672), in: Hebrejský knihtisk v Čechách a na Moravě, táž (ed.), 2012, s. 45–48; táž, Počátky pražské hebrejské typografie 1512–1569, in: Hebrejský knihtisk v Čechách a na Moravě, táž (ed.), 2012, s. 75–122; B. Nosek, Katalog mit der Auswahl hebräischer Drucke Prager Provenienz 1. Drucke der Gersoniden im 16. und 17. Jahrhundert, in: Judaica Bohemiae X, 1, 1974, s. 13–41; Epitaphs from the ancient jewish cemetery of Prague. Edited with an Introduction and Notes by Otto Muneles, Jerusalem 1988, s. 260–262 (hebr.); K. Lieben, Gal-Ed. Grabsteininschriften des Prager isr. alten Friedhofs mit biographischen Notizen, 1856, s. 20–23 (č. 25); hebrejská část: epitaf s. 10; B. Bondy – F. Dvorský, K historii Židů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 906–1620, I. díl 906–1576, 1906, s. 362, č. 524 (Popis Židův pražských).

BEDŘICH NOSEK