ČECHÁČ František 23.11.1853-25.8.1905

Z Personal
František ČECHÁČ
Narození 23.11.1853
Místo narození Kroměříž
Úmrtí 25.8.1905
Místo úmrtí Praha
Povolání 2- Fyzik
87- Fotograf
63- Spisovatel
1- Matematik
61- Pedagog
28- Strojař nebo elektrotechnik
Citace Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 561-562
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44590

ČECHÁČ, František (též Bedřich, Friedrich), * 23. 11. 1853 Kroměříž, † 25. 8. 1905 Praha, technik, pedagog

Středoškolské vzdělání získal na gymnáziu, nejprve v Kroměříži, od 1869 v Praze na Malé Straně, kde 1872 maturoval. 1872–76 studoval odbor inženýrského stavitelství na pražské české technice. Po absolutoriu zůstal na škole a do 1881 působil jako asistent fyziky u profesora K. V. Zengera. Zabýval se aeromechanikou, dynamikou a naukou o vlnitém pohybu všeobecném. Po úspěšné habilitaci v oboru fotografie navrhla komise zvolená profesorským sborem, aby byl ustanoven soukromým docentem fotografie. Usnesením ministerstva kultu a vyučování z 21. 5. 1881 však bylo potvrzeno pouze jeho jmenování lektorem fotografie. 1878 vykonal Č. zkoušky z fyziky a matematiky pro učitelství na reálných školách. Po absolvování zkušebního roku učil do 1881 také na vyšší reálné škole v Praze. Na české technice zůstal do 24. 2. 1884, kdy rezignoval na pedagogickou činnost a nastoupil jako inženýr do elektrotechnických závodů firmy Křižík v Karlíně (Praha). Byl spolumajitelem cihelny v Dejvicích (Praha), kde se angažoval i v komunální politice jako člen obecního zastupitelstva. 1880–90 patřil mezi přední české teoretiky letectví. Pro Zengerovu práci Fysika pokusná a výkonná napsal první díl Mechanika. Přispěl do Ottova slovníku naučného heslem Aeromechanika (včetně údaje o aerometrii), ve kterém se zabýval naukou o rovnováze (aerostatika) a pohybu (aerodynamika) plynů. 1880 se stal členem Spolku architektů a inženýrů v království Českém (SIA) v Praze, kde přednesl větší počet přednášek. Odborné stati z oboru publikoval ve Zprávách SIA, Časopise pro pěstování matematiky a fyziky, Světozoru aj. Zastával funkci generálního tajemníka pojišťovny rakousko-uherských průmyslníků. Byl členem pražského a dejvického Sokola a tamního Hlaholu.

L: OSN 5, s. 893, 28, s. 193; nekrolog, in: Národní listy 26. 8. 1905; Pardubické listy 15. 8. 1885; A. V. Velflík – J. Kolář, Dějiny technického učení v Praze s dějinným přehledem nejstarších inženýrských škol… 2, 1910–1925, s. 327; E. Ženatý, Šedesát let činnosti Spolku československých inženýrů 1865–1925, 1925, s. 20.

P: Programm c. k. české vysoké školy technické v Praze na studijní rok 1881/82, 1881, s. 52, 1883/84, s. 54; Výroční zpráva Spolku architektů a inženýrů v král. Českém, 1906, s. 8; Výroční zprávy Obecního gymnasia realního v Praze, 1870–72; Archiv ČVUT Praha, fond Polytechnický ústav 1798–1869, katalogy posluchačů 1874/75–1875/76; fond Česká vysoká škola technická (ČVŠT), 1869–1920.

Pavel Sviták, Jiřina Masnerová