ČERNOVICKÝ Jan Sekvenc ?1569-23.9.1633

Z Personal
Jan Sekvenc ČERNOVICKÝ
Narození 1569
Místo narození Černovice u Tábora
Úmrtí 23.9.1633
Místo úmrtí Pirna (Německo)
Povolání 63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 20
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44856

ČERNOVICKÝ, Jan Sekvenc (též CZERNOVICENUS, CZERNOVICUS, Jan Sewuenides, Sequenides, Sequenides CZERNOVICIUS, Ioannes Sekmenides CZERNOVICENUS), * ? 1569 Černovice u Tábora, † 23. 9. 1633 Pirna (Německo), básník, vychovatel

Syn Jana Galli, bratr Martina Galli (Havlíka) Č. Po studiu v Praze se 30. 6. 1593 stal bakalářem. Podle některých pramenů měl pak učit v Žatci. Byl humanistickým literátem a latinským básníkem v Praze. Živil se i jako vychovatel. Z prvního období tvorby se z 1592 dochovaly dva spisy: De Christi domini gloriosa a devicta morte resurrectione… pojednávající o Kristově zmrtvýchvstání a De Christi domini gloriosa adeviale morte triumpho… Další díla věnoval Vergiliovi. 1605 chválil Č. básnickou dovednost Pavel z Jizbice a vyzýval ho k vydání básně o válkách v Uhrách. Těm Č. věnoval 1619 svou nejvýznamnější práci De bello Pannonico libri sex ad aeternam faelicissimae coronationis memoriam… Básnická skladba popisovala podrobně boje v Uhrách za Rudolfa II., jednotlivé bitvy, dobývání měst a udatné činy bojovníků, zmínila se o Bočkajiho povstání, o Báthoryho návštěvě v Praze ap. V díle Č. vyslovil silné protipapežské a protijezuitské stanovisko a uvedl verše, v nichž opěvoval svůj znak. De bello Pannonico zaujímá mezi pracemi humanistického období neobyčejné místo pro aktuálnost a analýzu dobových událostí. V líčení se autor opíral patrně o nějaké nedochované paměti. Jako další Č. práce, i tato vyzdvihovala zásluhy krále Fridricha Falckého, kterého oslavila jako vládce, jenž české zemi měl přinést mír a štěstí. 1620 vydal Č. skladbu De irruptione militis Passaviensis in regnum Bohemiae… popisující vpád Matyášových vojsk do Čech 1608 a odchod Pasovských z Prahy. Podobně jako spis De bello Pannonico se vyznačoval silnou náboženskou a národní tendencí. Č. byl dvakrát ženatý, poprvé asi 1595, po ovdovění si vzal za ženu Annu, vdovu po Adamu Dudkovi. Ze čtyř dětí se dospělosti dožily pouze dvě. 1596 se stal měšťanem Starého Města pražského. Tam patřili k jeho přátelskému okruhu Pavel z Jizbice, Jan Chorinnus a Jan Campanus Vodňanský. 1628 byl donucen odejít do exilu do Pirny s celou rodinou. Václavu Klementu (Clemensi) Žebráckému odkázal do užívání šlechtický titul „a Lybeo Monte“ (z Libé Hory), který získal 1612. Václav Clemens užíval pak titul jako Č. adoptivní syn od 1630. Č. zemřel po šestiletém exilu v Sasku. U příležitosti jeho smrti byl vydán památník Funerea cupressus aneb pohřební památka p. Jana Černovického z Libé Hory…

L: RHB 2, s. 13–18 (se soupisem díla a literatury); J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 475; J. B. Čapek, Československá literatura toleranční 1781–1861, 1933, s. 25; M. Marek, Čáslavsko v literatuře, 1958, s. 21.

P: Biografický archiv ÚČL Praha; LA PNP Praha.

Marcella Husová