Zobrazení zdroje stránky BECHER David Josef 19.2.1725-5.2.1792

{{Infobox - osoba
| jméno = David Josef BECHER
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 19.2.1725
| místo narození = Karlovy Vary
| datum úmrtí = 5.2.1792
| místo úmrtí = Karlovy Vary
| povolání = 15- Lékaři

| jiná jména = 
}}

'''BECHER, David Josef,''' ''* 19. 2. 1725 Karlovy Vary, † 5. 2. 1792 Karlovy Vary, lékař-balneolog''

Pocházel ze staré karlovarské rodiny (doložena od 1570), otec
byl obchodníkem. Absolvoval piaristické gymnázium v Ostrově
nad Ohří. Po ukončení filozofických studií na pražské
univerzitě si rodiče přáli, aby vstoupil do křižovnického řádu.
Rozhodl se však pro studium medicíny, 1752 získal doktorát
na pražské lékařské fakultě. Zajímal se o chemii, nabídku na
vedení stolice chemie však nepřijal. Odešel raději do Vídně,
kde se věnoval soukromé praxi a zároveň dalšímu studiu ve
vídeňských nemocnicích a na klinikách. Od 1758 do smrti
působil jako lázeňský lékař v rodném městě. 1758 zastával
funkci děkana na pražské lékařské fakultě (tehdy nemusel
být zároveň profesorem). Byl dopisujícím členem Soukromé
společnosti nauk v Praze. Vedle balneologické praxe se vědecky
věnoval chemickému rozboru karlovarských pramenů
a zkoumání jejich léčivých účinků. Prokázal, že prameny
mají stejné složení, liší se pouze teplotou a množstvím kysličníku
uhličitého. Zavedl pití vod přímo u pramenů, kde
ordinovali lékaři. Omezil dosavadní nadměrné pití – místo 30 pohárů doporučil 12–15, maximálně 20 denně. Ordinace
u pramenů vedly k budování krytých kolonád. Snažil se také
znovu zavést léčebné koupele v termálních vodách, nesetkal
se však s dostatečným porozuměním. Zasloužil se o získávání
karlovarské soli metodou využití vlastní teploty vřídla a o
rozšíření její distribuce. Inicioval postavení divadla a založení
hlavní školy. Jeho novátorské snahy došly uznání až v polovině
19. století hlavně zásluhou lékaře Jeana de Carro, který
ho nazýval Hippokratem Karlových Varů a zasloužil se tam
1856 o odhalení B. pomníku.

'''D:''' Neue Abhandlung vom Carlsbad. I., II., III., 1766, 1767, 1768; Neue
Abhandlungen vom Karlsbad I., II., III., 1772 (přepracované souhrnné vydání,
znovu přepracováno a vydáno v Lipsku 1789; prvé dva díly přeloženy
do francouzštiny dr. J. Gruberem vyšly 1795 a 1797 v Praze; Kurze und
gründliche Untersuchung der neuen Sprudel-quelle im Karlsbade nach
physikalischen und chymischen Gründen, in: Abhandlungen einer Privatgesellschaft
in Böhmen, 1777, sv. 3., s. 55n.

'''L:''' Wurzbach 1, s. 207; BSPLF 1, s. 61; J. de Carro, Vie du doct. D. B., in:
Almanach de Carlsbad 3, 1833, s. 41n.; tamtéž 25, 1855 s. 19n.; K. Ludwig,
Med. Dr. D. B., Badearzt in Karlsbad 1725–1792, 1925 (obr.); K. Nejdl –
J. Miessler, Jean de Carro a jeho Karlovy Vary, 1958, viz rejstřík; D. Kirndörfer,
Die Personalbibliographien der Professoren und Dekane (Nicht-Professoren)
der medizinischen Fakultät der Karl-Ferdinands-Universität in Prag im Zeitraum
von 1749–1899, Dissertation Erlangen – Nürnberg, 1971, s. 115n.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/105153 Bibliografie dějin Českých zemí]

Ludmila Hlaváčková

[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:15- Lékaři]]
[[Kategorie:1725]]
[[Kategorie:Karlovy Vary]]
[[Kategorie:1792]]
[[Kategorie:Karlovy Vary]]