Zobrazení zdroje stránky ČERNÝ Jan ?1500-5.2.1565

{{Infobox - osoba
| jméno = Jan ČERNÝ
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = asi 1500-08
| místo narození = Kunvald u Žamberka 
| datum úmrtí = 5.2.1565
| místo úmrtí = Mladá Boleslav
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
50- Náboženský publicista
63- Spisovatel

| jiná jména = 
}}
'''ČERNÝ, Jan''' ''(též NIGRANUS, CERNY Johannes, ČERNÝ-NIGRANUS), * asi 1500–08 Kunvald u Žamberka ?, † 5. 2. 1565 Mladá Boleslav, kněz, historiograf jednoty bratrské''

V literatuře bývá někdy zaměňován s knězem jednoty bratrské
a lékařem Janem Černým (řečeným Jan Niger de Praga,
1460?–1530?). Podle některých pramenů se Č. měl narodit
až 1510. Pocházel z rodiny českých bratří. Vzdělání se mu dostalo
v školách jednoty, jako dvacetiletý vstoupil do bratrského
domu v Mladé Boleslavi a byl tam žákem Lukáše Pražského.
Pak se stal jáhnem a 1537 na sněmu v Prostějově knězem.
Pod záštitou Kundráta Krajíře z Krajku působil jako duchovní
správce sboru v Brandýse nad Labem. Když se město stalo
královským a jednota tam byla králem zakázána, odešel Č.
do Mladé Boleslavi do sboru sídlícího za hradbami města
v bývalém klášteře minoritů a bratry zvaném Karmel (in monte
Carmelo). 1543 tam byl Č. zvolen do tzv. úzké rady jednoty
bratrské. Tajně udržoval styky i s Prahou, kam dojížděl
k bratrským schůzím. Jeho aktivity mu vynesly mnoho nepřátel,
při perzekucích proti českým bratřím 1543 tak jen stěží
unikl zatčení. Uprchl do Prahy, kde zejména na Novém Městě
začal organizovat přívržence jednoty. Po zkáze bratrského archivu
při požáru Litomyšle 1546 se rozhodl vybudovat archiv
znovu, a to v Mladé Boleslavi. Tím vytvořil základy soustavné
historiografie této církve, fakticky založil tradici bratrského
dějepisectví, které pak kontinuálně pokračovalo až do vlastního
zániku jednoty po Bílé hoře. Systematicky sbíral listiny, listy,
paměti a traktáty z dob minulých i své současnosti, archiv
doplňoval. Kde chyběly originály, pořizoval pro archiv opisy.
S prací archiváře započal 1547. Za pomocníka mu byl v červenci
1548, v době ostré perzekuce jednoty, přidělen mladý
Jan Blahoslav. Ten s Č. spolupracoval do 1549, kdy odešel
na univerzitu do Královce. Kromě Jana Blahoslava se práce
účastnili písař jednoty Matěj Červenka, Vavřinec Orlík a řada
dalších. V důsledku pronásledování po vydání královského
mandátu proti jednotě po 1547 musel uprchnout i Č. Byl patrně
jedním z duchovních vůdců výpravy běženců do Polska,
kam odcházel spolu se svým přítelem biskupem Machem, protože
později všechny události z cesty popsal. V prosinci 1548
se zúčastnil debaty s lutherskými teology v Královci, v městě
zůstal až do jara 1549. Po návratu domů počátkem padesátých
let se nejprve skrýval, pak se v Mladé Boleslavi za bratra
Jana Sionského stal duchovním správcem sboru a převzal tím
i zodpovědnost za vedení jednoty. Značná organizační pravomoc
mu byla udělena 1550 v Přerově. Po smrti biskupa
bratra Macha 1551 působil jako jakýsi administrátor jednoty.
V červenci téhož roku se Jan Blahoslav, po překonání svého
těžkého onemocnění, vrátil k Č., aby pokračoval v archivním
díle, jež pak sám dokončil. V historickém spise ''Poznamenání''
''některých skutků Božích obzvláštních'' zachytil Č. na podkladě
shromážděných archivních dokladů a vlastních i cizích pamětí
události z dějin bratrské církve z let 1541–47. Sebráním
a utříděním bratrských písemností a spisů vznikl první svazek
''Acta Unitatis Fratrum''. Dílo se postupem času rozrostlo
na 14 rukopisných foliantů, dnes známých jako ''Ochranovské''
''folianty'', uložených jako majetek UF (Unitas Fratrum) v Národním
archivu v Praze vedle nejstarších korunovačních listin.
V červnu 1553 byl Č. zvolen na prostějovské synodě spolu
s Matějem Červenkou biskupem jednoty. V Mladé Boleslavi
působil pod ochranou syna Kundráta Krajíře z Krajku Arnošta
Krajíře z Krajku až do jeho smrti. Od 1555, kdy byl mladoboleslavský
sbor uzavřen, byl Č. opět pronásledován. Ukrýval
se v okolí Boleslavi a pomocí dopisů řídil život mladoboleslavských
bratří. V červnu se vypravil na cestu do Pruska, pobýval
jako host Viléma Křineckého v Královci, odtud odjel
na synodu polských disidentů do Kožminku. Tam se účastnil
s Malopolany uzavření smlouvy o sjednocení církve v Polsku
a pro uprchlé bratry získával podporu. V listopadu odešel
na Moravu a zasedal na synodě v Prostějově. Na schůzi úzké
rady 11. 11. 1555 byl pověřen s Janem Blahoslavem a Adamem
Šturmem Hranickým pořízením nového kancionálu.
Po vizitační cestě do Pruska se 1556 usadil v Mladé Boleslavi
natrvalo. V srpnu 1556 se účastnil schůze bratří v Přerově,
1557 synody v Slížanech u Kroměříže, v lednu 1558, když
byly rozděleny správní kraje, byl potvrzen ve funkci sudího
jednoty v Čechách. Od 1558 působil jako rektor duchovní
bratrské školy v Mladé Boleslavi v sídle jednoty na Karmeli.
V těchto letech měl za úkol vypracovat seznam pořadu kázání
a k nim příslušných perikop ''Písma'' na celý rok. Tento rejstřík
poté upravil a přepracoval Jan Blahoslav, v konečné podobě
byl vydán 1563. Dva roky poté Č. zemřel. Pochován byl tajně
na hřbitově na Karmeli v Mladé Boleslavi. Po něm se správcem
sboru stal Jan Kálef, účastník jednání o Českou konfesi.
Literatura zmiňuje Č. jako vynikajícího řečníka (zván druhým
Chrysostomem) a bojovného propagátora bratrských
snah. Byl českobratrským historikem a knězem, správcem
a biskupem jednoty, jejíž veškeré záležitosti, zejména bratrského
kněžstva, řídil posléze v celých Čechách. Věnoval se správě
sboru i péči o výchovu kněžského dorostu, jak o tom svědčí
kromě jiného i část dochované korespondence s cizími
evangelickými učenci. Č. vlastní historická práce byla velmi
rozsáhlá. Většina děl se však nedochovala nebo z nich zůstaly
jen fragmenty. Nejvýznamnějšími Č. díly byly obnovený
archiv jednoty v 14 foliantech ''Acta Unitatis Fratrum'' (Akta
jednoty bratrské) a svým historickým i slovesným zpracováním
pozoruhodné ''Poznamenání některých skutků Božích obzvláštních'',
které bylo dříve připisováno Matěji Červenkovi.
Vrcholnou Č. prací se staly dějiny jednoty od 1547–52, obsažené
v VII. a VIII. foliantu bratrského archivu. Z četných Č.
písní jsou dnes známy především dvě, jež se dochovaly v tzv.
''Šamotulském kancionálu'' (1561), o jehož vydání se zasloužil
a na němž spolupracoval s Janem Blahoslavem a Adamem
Šturmem. Do kancionálu byly zahrnuty Č. písně ''Chval Hospodina,''
''Sione!'' a ''Nejvyšší moudrost Kristus Pán''. Podle některé
literatury byl i autorem písně ''Vysvoboď nás, Pane Bože…''
(1548). Z dalších Č. děl se dochovaly: ''List Br. Jana Černého''
''bratřím některým od pravdy boží zpět se obracejícím v Brandýse''
''n. Labem daný v Horách sněžných v neděli před sv. Vítem 1548'',
korespondence s polským teologem Řehořem Pauli z Březin
z roku 1553, ''Zpráva, jak jsou nakládali s těmi Bratřími, kteří''
''pozůstali po jiných vypověděných v těch místech, na kteréž výpověď''
''přišla''; 20. 4. 1555: ''Napomenutí všech věrných v nynějších''
''pokušeních a zarmouceních k dověrnosti a pravdě spasení svého'';
''Litterae fratrum ad seniores Minoris Poloniae'' (1557) a ''Registra,''
''kdy a v jakém pořádku má býti čteno evangelium, o čem se má''
''kázati a co zpívati'' (1563).

'''L:''' G. V. Zezschwitz, Die Katechismen der Waldenser und böhmischen Brüder:
Als Dokumente ihres wechselseitigen Lehraustausches, 1863, passim;
Jireček 1, s. 142–146; J. Goll, Quellen und Untersuchungen zur Geschichte
der böhmischen Brüder, 1878–1882, s. 1, 9, 51; BOS 3, s. 311; Č. Zíbrt,
Dodatky a opravy k biografiím starších českých spisovatelů českých…, in:
ČČM 87, 1913, s. 167; M. Kaňák, Význačné postavy Jednoty bratrské a jejich
dílo, 1957, s. 119–143; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské
literatuře, 1973, s. 477; Kutnar, s. 81n.; SDLČ, s. 62; DČL 1, s. 667;
KSN 2, s. 461; OSN 6, s. 635; MSN 1, s. 1002; MČE 1, s. 779; RSN 3,
s. 514–15; LČL 1, s. 456–457 (kde další literatura); HS 1, s. 196; C. Peucer
(1525–1602). Wissenschaft, Glaube und Politik im konfessionellen Zeitalter
(ed. H.-P. Haase – G. Wartenberg), Leipzig 2005, s. 277.

'''P:''' Biografický archiv ÚČL Praha.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/1667 Bibliografie dějin Českých zemí]

Marcella Husová

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
[[Kategorie:50- Náboženský publicista]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]

[[Kategorie:1500]]
[[Kategorie:Kunvald]]
[[Kategorie:1565]]
[[Kategorie:Mladá Boleslav]]