Zobrazení zdroje stránky FABKOVIČOVÁ Marie 8.2.1833-24.8.1915

{{Infobox - osoba
| jméno = Marie FABKOVIČOVÁ
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 8.2.1833
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 24.8.1915
| místo úmrtí = Záhřeb (Chorvatsko)
| povolání = 64- Překladatel
63- Spisovatel

| jiná jména = 
}}

'''FABKOVIČOVÁ, Marie''' ''(též FABKOVIĆEVA, Marija, roz. Frechová), * 8. 2. 1833 Praha, † 24. 8. 1915 Záhřeb (Chorvatsko), učitelka, spisovatelka, překladatelka''

Studovala na německé hlavní škole na Malé Straně, poté na
Amerlingově ústavu. Po absolvování tam zůstala jako učitelka.
Stýkala se s českými spisovatelkami, přátelství ji pojilo
s B. Němcovou, K. Světlou i S. Podlipskou. S H. Zapovou-Wiśniowskou navštívila i její rodný statek v Haliči. Podle
jejich vzoru začala literárně tvořit. Její další život ovlivnil
vlastenecky uvědomělý chorvatský profesor Skender Fabković
(1826–1905), s nímž se v Praze seznámila, provdala se za
něho a 1854 se natrvalo přestěhovala do Chorvatska.

Uplatnila se jako učitelka ve Virovitici, Karlovci a v Záhřebu
a rozvíjela i svoji slovanskou a národní orientaci. Stala se jednou
ze zakladatelek Chorvatského pedagogického knižního
sboru. Po Amerlingově českém vzoru a na základě svých návštěv
Francie a Švýcarska usilovala o založení vlastního učitelského
ústavu, avšak neuspěla (získala jen povolení k soukromému
vyučování francouzštiny). Styky s Čechami utužovala
korespondencí, zejména s E. Krásnohorskou, J. Náprstkovou,
V. Sokolovou ad., i různými podporami, např. peněžitými
dary ze svých českých honorářů pro gymnázium Minerva.
Díla podepisovala jako Marija Fabkovićeva či Fabkovićka.
Od počátku šedesátých let přispívala z Chorvatska kratšími
i delšími prózami do českých deníků, listů, periodik (''Osvěta'' 1862–63, ''Květy'' 1869, ''Obrazy života'' 1870–76), publikovala
zejména v ''Ženských listech'' (od 1873), ve ''Světozoru'' (od 1874),
kde vydala prózu ''Krsnyk i Velenk'' (1875). Psala o J. A. Komenském,
K. S. Amerlingovi, K. Světlé, S. Podlipské. 1872 řídila
krátce Ženskou bibliotéku. 1872–74 spolupracovala s časopisem
''Slovanský pedagog''. Vedle původních prací překládala
zejména z i do srbochorvatštiny (K. Světlá, ''Skalák'', ''Hubička'';
V. Sokolová, ''Pozdravy z lesů a polí''), a také z francouzštiny do
srbochorvatštiny (V. Hugo, J. Macé). Spolupracovala s Ottovými
překladovými knižnicemi Světová literatura a Laciná
knihovna, kde 1880 vyšel její překlad A. Šenoova románu
''Zlatníkův zlatoušek'' (též 1888 v časopise ''Jarý věk''). V Chorvatsku
sbírala národopisný a literární slovanský materiál, který po
dlouhá desetiletí, až do 1889, vydávala pod šiframi F., M. F.,
M. F-á v časopise pro mládež ''Štěpnice''. 1896 byla uherskými
úřady penzionována. Přispívala pak do chorvatských listů ''Napredak'' (1897) a ''Prosvjeta'' (1897). Podnícena V. Vlčkem se začala
věnovat sepisování vzpomínek, jedné ze svých posledních
prací. Vycházely na pokračování v pražských ''Ženských listech'' pod tituly ''Dojmy z prázdninových potulek'' (1901–03), ''Svatební lože'' (1906–07) a ''Vzpomínky z mládí'' (1910). F. patřila mezi
významné pracovnice chorvatsko-české vzájemnosti. Většina
její pozůstalosti zůstala v Chorvatsku.

'''L:''' nekrolog: EK (E. Krásnohorská), M. F., in: Ženské listy 43, 1915, č. 10,
s. 14; OSN 8, s. 986; 28, s. 398; J. F. Urban, České ženy 2, 1922, s. 32; -us
(V. Cháb), A. Čermáková, Karolina Světlá o sobě, in: Národní osvobození
19. 11. 1937, s. 3; Z. Urban, Po záhřebských stopách Boženy Němcové, in:
Slovanský přehled 48, 1962, s. 320–321; M. Ogrizović, Iz povijesti borbe za
narodnu školu, Zagreb 1973, passim (kde obsáhlá bibliografie F.); LČL 1,
s. 676–677; L. Heczková, Píšící Minervy, 2009, s. 283.

'''P:''' LA PNP, Praha (zde uložena část F. pozůstalosti o rozsahu 1 kartonu;
J. Steinbauerová, M. F., 1997, edice, inv. č. 739, kde správné datum narození);
Biografický archiv ÚČL, Praha.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/90540 Bibliografie dějin Českých zemí]

Marcella Husová

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:64- Překladatel]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]

[[Kategorie:1833]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1915]]
[[Kategorie:Záhřeb]]