Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky GEBERGA Babenberská ?1080-?8.6.1142

{{Infobox - osoba
| jméno = GEBERGA Babenberská
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = kolem 1080
| místo narození = 
| datum úmrtí = 8.6. nebo 13.7.1142
| místo úmrtí = Göttweig (Rakousko)
| povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 587
}}

'''GEBERGA Babenberská''' ''(též GERBIRG, HELBIRG, HELPIRK, HERBIRK), * kolem 1080 ?, † 8. 6. nebo 13. 7. 1142 Göttweig (Rakousko), manželka českého knížete Bořivoje II.''

Dcera Leopolda (Liutpolda) II. Krásného, markrabího rakouského
z rodu Babenberků, a Idy z Formbachu (?), sestra Leopolda
III. Rakouského, byla 18. října 1100 provdána za bratra
českého knížete Břetislava II. Bořivoje (II.). Sňatek byl motivován
politickými důvody. Bořivojův starší bratr Břetislav II.,
který krátce předtím dal Bořivojovi od císaře Jindřicha IV. udělit
Čechy v léno, a to bez předchozí volby v Čechách a proti
stařešinskému zákonu, chtěl Bořivojovi zajistit podporu mocného
švagra. Babenberkové od svazku očekávali uklidnění
vztahů mezi Čechami a Rakousy. Významu svazku odpovídala
i okázalá svatba uspořádaná ve Znojmě. Sňatek měl být možná
i protiváhou manželství znojemského údělného knížete Litolda
se (starší?) sestrou Gerbergy Idou.

Mocní příbuzní však Bořivojovo postavení nezachránili. Bořivoj
II. byl třikrát sesazen z trůnu a vyhnán do exilu, léta
1110–16 strávil ve vězení. G. se tehdy uchýlila na dvůr svého
bratra, kam za ní po propuštění přišel i Bořivoj, než se opět
nakrátko ujal vlády v Čechách. Po manželově smrti 2. února
1124 ve vyhnanství v Uhrách se G. zdržovala v Rakousku
na dvoře svého bratra nebo na svém statku Grie (severně
od Dunaje mezi obcemi Jauerling a Gföhler Wald), který
jí Leopold III. daroval a který slíbila po své smrti odkázat
klášteru v Göttweigu. Věnovala se církevním záležitostem,
zakládala kostely a rozšiřovala majetek kláštera. Konec života
strávila v ženském konventu podřízeném klášteru v Göttweigu.
Z manželství s Bořivojem II. se narodili synové Jaromír,
Spytihněv, Lupold a Albrecht a dcera Richeza (Rejčka).

'''L:''' V. Novotný, České dějiny I, 2, 1913 (rejstřík); K. Lechner, Die Babenberger.
Markgrafen und Herzöge von Österreich 976–1246, Wien–Köln–Weimar
1996, s. 119, 145; K. Brunner, Österreichische Geschichte 907–1156,
Herzogtümmer und Marken. Von Ungarnsturm bis ins 12. Jahrhunderts,
Wien 1994, s. 353, 387; G. Scheibelreiter, Die Babenberger. Reichsfürsten
und Landesherren, Wien 2010, rejstřík; Přemyslovci. Budování českého
státu, P. Sommer – D. Třeštík – J. Žemlička (eds.), 2009, s. 556.

Marie Bláhová

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]]

[[Kategorie:1080]]
[[Kategorie:1142]]
[[Kategorie:Göttweig]]