Zobrazení zdroje stránky BENÍŠKO Karel 24.10.1874-8.2.1943

{{Infobox - osoba
| jméno = Karel BENÍŠKO
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 24.10.1874
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 8.2.1943
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 67- Nakladatel nebo vydavatel
69- Knihtiskař nebo typograf
78- Hudební interpret

| jiná jména = 
}}

'''BENÍŠKO, Karel,''' ''* 24. 10. 1874 Praha, † 8. 2. 1943 Praha, pěvec, nakladatel''

Vyučil se typografem a v typografickém amatérském pěveckém
spolku získal první hudební zkušenosti. Po studiu u Olgy
Paršové-Zikešové nastoupil 1899 do angažmá v městském divadle
v Dortmundu, 1901–03 vystupoval v Zemském národním
divadle v Záhřebu. 1903–06 byl sólistou Národního divadla
v Brně, kde se oženil s Otýlií Jelínkovou (1882–1967),
jednou z nejvýznamnějších hereček své generace. 1906 přešel
do Městského divadla v Plzni a odtud 1907 do souboru opery
Městského divadla v Praze na Královských Vinohradech.
Zdejší angažmá mělo přinést výjimečnou pozici především
jeho manželce Otýlii, pro konflikty v souboru se však nenaplnilo
očekávání v činoherním ani operním souboru a manželé
se po jedné sezoně vrátili do Plzně. Karel B. působil v tamní
opeře od 1909 asi do 1916, kdy divadlo nadobro opustil.
Zatímco v Dortmundu a Záhřebu spíše sbíral zkušenosti, již
v Brně se v barytonovém oboru plně uplatnil. Vedle role Stárka
při premiéře první verze Janáčkovy opery ''Její'' ''pastorkyně''
(1904) tam vytvořil s dirigentem Cyrilem Metodějem Hrazdírou
řadu velkých rolí v českém i zahraničním repertoáru
(Jan Sladký-Kozina, K. Kovařovic: ''Psohlavci''; Ruggiero, J. F.
Halévy: ''Židovka''; Tomský, P. I. Čajkovskij: ''Piková'' ''dáma'' ad.),
které rozhojnil v delším plzeňském angažmá.

Po ukončení herecké kariéry se od 1917 věnoval svému původnímu
povolání. Jeho plzeňská tiskárna a nakladatelství
vydaly více než 140 titulů převážně původní české produkce,
ale též překladů (mj. německý překlad Klostermannova románu
''Skláři – Die'' ''Glasmeister'', 1922). Tiskl poezii (J. Wolker:
''Host'' ''do domu'', 1921), beletrii, divadelní hry i náročné
publikace o výtvarném umění (''České'' ''umění'' ''malířské'', 1920
a 1925, s barevnými reprodukcemi). Vydal řadu naučných
titulů (např. J. Rokyta: ''Lužická'' ''otázka'', 1918, ''Slovanstvo za''
''světové'' ''války'', 1919) a regionální studie, jež dnes patří k unikátům Jeho nakladatelská činnost byla soustředěna do let
1918–27, později se objevují jen spíše účelové tisky (např. zákony).
Byl otcem herce a dramatika Karla B. (1908–1975).

'''L:''' HS 1, s. 83; Postavy brněnského jeviště, 1884–1984, 1, 1979, s. 149n.;
Sto let českého divadla v Plzni, 1865–1965, 1965, s. 74, 258; M. Bělohlávek,
Plzeňské nakladatelství Karla Beníška, in: Plzeňský přehled, leden 1980,
s. 10, 24n.; J. Knap, Čtyři herečky, 1967.

Jitka Ludvová, Vlasta Bokůvková

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]]
[[Kategorie:69- Knihtiskař nebo typograf]]
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
[[Kategorie:1874]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1943]]
[[Kategorie:Praha]]