Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BLÁHA-MIKEŠ Záboj 22.11.1887-3.4.1957

{{Infobox - osoba
| jméno = Záboj BLÁHA-MIKEŠ
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 22.11.1887
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 3.4.1957
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 77- Hudební skladatel
78- Hudební interpret
80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života

| jiná jména = 
}}

'''BLÁHA-MIKEŠ, Záboj,''' ''* 22. 11. 1887 Praha, † 3. 4. 1957 Praha, hudební redaktor, skladatel''

Vystudoval 1898–1912 pražskou techniku. Hudební vzdělání
získal u A. Mikeše (klavír), V. Nováka a F. Spilky (skladba).
Před první světovou válkou působil jako klavírní doprovázeč
houslistů E. Ondříčka a P. Bartoně. Po návratu z války
(1915–17) se usadil v Praze a věnoval se skladbě, klavírním
doprovodům, hudebně organizační a pedagogické práci.
Psal převážně skladby vokální (písně, sbory, melodramy)
ovlivněné lyrismem J. B. Foerstera, které měly na repertoáru
významná tělesa, např. Smetana, Hlahol, Pěvecké sdružení
moravských učitelů, Pěvecké sdružení pražských učitelek. Ve
20. a 30. letech se B. v časopisech angažoval jako hudební
referent (''Osvětové'' ''rozhledy'', ''Ilustrovaný'' ''legionářský'' ''zpravodaj'',
''Hlas'' ''národní'' ''obrany''). Redigoval časopisy ''Česká'' ''hudba'', ''Zvon''
a ''Umělec'' (1945–46), založil novou edici (''Dobrá'' ''tvorba'' ''novodobá'').
Do rozsáhlé syntézy ''Československá'' ''vlastivěda'' (1935)
napsal kapitoly o hudebním životě v Čechách; byl i autorem
samostatných studií (''Michelangelo'' ''a Beethoven'', 1939) a překladů.
Spoluzakládal Českou hudební společnost a nějakou
dobu jí i předsedal, propagoval hudbu ve smíchovském
Osvětovém sboru a lidovýchovném ústavu.

'''D:''' výběr, vokální skladby: Biblické písně, 1914 (provedeno 1919); Nocturna,
1914 (provedeno 1919); Milostné písně, 1918 (provedeno 1919); Veselá
láska, 1918 (provedeno 1919); Hovory se smrtí, 1919 (provedeno 1920); Na
zaváté cestě, 1921; Balada o matčině srdci, 1944; Kytice, 1949; Písně a říkadla,
1949; Písně, 1955; sbory: Píseň Šalamounova, 1920 (provedeno 1921);
Žena, 1927; Člověk, 1927; Matka, 1929 (provedeno 1931); Tulácké srdce,
1927/29; Stabat mater, 1941; Oratorium o lásce a míru, 1950; melodramy:
Přibývající měsíc, 1921; Velký pátek, 1926 (provedeno 1927).

'''L:''' OSND 1/1, s. 634; HS 1, s. 101 (se soupisem díla a literatury); B.-M. Z.,
in: Hudební rozhledy 3, 1926/27, s. 164; tamtéž 10, 1957, s. 348.

Marie Makariusová

[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
[[Kategorie:80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života]]
[[Kategorie:1887]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1957]]
[[Kategorie:Praha]]