Zobrazení zdroje stránky CAHERA Havel ?1490-11.4.1545

{{Infobox - osoba
| jméno = Havel CAHERA
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = asi 1490
| místo narození = Žatec
| datum úmrtí = 11.4.1545
| místo úmrtí = Ansbach (Německo)
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel

| jiná jména = 
}}

'''CAHERA, Havel,''' ''* asi 1490 Žatec, † 11. 4. 1545 Ansbach
(Německo), utrakvistický kněz, administrátor konzistoře pod
obojí, rektor univerzity''

Syn řezníka ze Žatce, studoval na pražské univerzitě, kde
se 1516 stal bakalářem svobodných umění a o dva roky později
mistrem. Jeho prvním působištěm po kněžském svěcení
se staly Louny, poté byl farářem v Litoměřicích. 1523 pobýval
ve Wittenbergu, kde vstoupil do kontaktu s Martinem
Lutherem. Po návratu byl zvolen jedním z administrátorů
utrakvistické konzistoře a současně se stal i farářem u Panny
Marie před Týnem v Praze.

Byl jedním z hlavních aktérů událostí, v nichž se rozhodovalo
o další podobě utrakvistické církve. V únoru 1524 předložil
utrakvistickým stavům takzvané hromniční artikule, v nichž
byly reflektovány některé Lutherovy myšlenky, současně
však i tradice české reformace. 1525 vedl v Budíně neúspěšná
vyjednávání utrakvistů s papežským legátem Lorenzem
Campeggim o uznání basilejských kompaktát římskou kurií.
Na zemské úrovni se mu mezitím podařilo vyjednat potvrzení
kutnohorského náboženského míru (1485).

Inicioval církevní články z července 1526, které odmítly luterské
novoty a držely se konzervativního pojetí utrakvismu.
Neváhal sáhnout k perzekuci svých odpůrců z řad příznivců
luterských či bratrských myšlenek, z nichž nejznámější byl
Matěj Poustevník. Jeho protivníci jej obviňovali z konjunkturální
změny názorů, protože přešel od luterství ke konzervativnímu
utrakvismu pod vlivem politické situace. Toto
hodnocení přejala i většina historiografie, objevuje se však
i přesvědčení, že jeho postoje byly konzistentní. 1527 byl
zvolen rektorem pražské univerzity. Na politické úrovni
se těšil podpoře purkmistra spojených pražských měst Jana
Paška z Vratu, po jeho pádu 1528 král Ferdinand I. sesadil C.
z úřadu administrátora a v následujícím roce jej vypověděl ze
země. Po krátkých pobytech v Míšni, Norimberku a Schwabachu
dospěl do franckého Ansbachu, kde žil jako hostinský.
V Norimberku se oženil s Annou Cyglešrovou, dcerou tamního
měšťana.

'''L:''' A. Molnár, Na rozhraní věků, 1985; Z. V. David, Finding the Middle
Way, Washington DC – Baltimore 2003, s. 75n.; Z. Winter, Život církevní
v Čechách 1, 1895 s. 71n. a passim; W. W. Tomek, Dějepis města Prahy
10–11, 1894, 1897; J. Janáček, Dějiny Prahy, 1964, s. 253n.; L. Kocourek,
K náboženským dějinám doby reformační 1, in: Vlastivědný sborník
Podřipska 6, 1996, č. 1, s. 94; B. Roedl, Několik poznámek k životopisu
H. C., in: Náboženské dějiny severních Čech. Sborník příspěvků z mezinárodní
konference v Ústí n. L. ve dnech 9.–11. září 1997, 1999, s. 78n.;
J. Macek, Víra a zbožnost jagellonského věku, 2001, s. 113n.

'''P:''' Kronika Bartoše Písaře, ed. J. V. Šimák, in: FRB 6, 1907.

Pavel Kůrka
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]

[[Kategorie:1490]]
[[Kategorie:Žatec]]
[[Kategorie:1545]]
[[Kategorie:Ansbach]]