Zobrazení zdroje stránky ČERMÁKOVÁ Josefína 17.1.1849-27.5.1895

{{Infobox - osoba
| jméno = Josefína ČERMÁKOVÁ
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 17.1.1849
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 27.5.1895
| místo úmrtí = Vysoká u Příbrami
| povolání = 83- Divadelní interpret nebo herec

| jiná jména = 
}}
'''ČERMÁKOVÁ, Josefína''', ''* 17. 1. 1849 Praha, † 27. 5. 1895 Vysoká u Příbrami, herečka''

Jedna z pěti dcer pražského zlatníka. Její mladší sestrou byla
Anna, pozdější manželka skladatele A. Dvořáka. Na hereckou
dráhu se připravovala u významných českých hereček,
E. Peškové, O. Sklenářové-Malé a J. Šamberkové. V patnácti
letech poprvé vystoupila na jevišti Prozatímního divadla,
kde působila 1864–73. Poté získala angažmá u dvorského
divadla ve Výmaru. Do Čech se vrátila 1875 a pohostinsky
vystupovala v Prozatímním divadle (příležitostně 1867–68
a 1874–77 i v Plzni) až do svého sňatku (1877) s hrabětem
Václavem Kounicem (1848–1913), kdy se další herecké dráhy
vzdala.

Byla herečkou mimořádně oslnivého zjevu i výrazného hereckého
talentu, kterým zaujala mj. i A. Dvořáka. Její mládí
ji předurčovalo k rolím mladých dívenek, naivních milovnic
(jako Bětuška v Klicperově ''Divotvorném klobouku'', Filipina
v Jeřábkových ''Cestách veřejného mínění'', Kamila v Sardouových
''Bodrých venkovanech'', Verunka v ''Diblíku z hor'' Ch. Birch-Pfeifferové), a také k chlapeckým, tzv. kalhotkovým rolím (např. jako Vojtěch v Tylově ''Paní Marjánce, matce pluku'',
1865, princ Rafael v Offenbachově ''Princezně trebizonské'',
1871). Diváci i kritika oceňovali její přirozenou hru, prostou
afektů, jemnou a melodickou mluvu, smysl pro zdravý,
nenucený humor. Č. vynikla zejména v rolích čiperných
komorných a služtiček (mj. Dorina v Molièrově ''Tartuffovi'',
1865), k jejím úspěšným postavám patřila 1865 i Marie
v Shakespearově ''Večeru tříkrálovém'', kterou hrála po boku
Malvolia J. Franovského. Příležitostně vystupovala i v operetách.
Jak později prokázala za pobytu ve Výmaru, měla předpoklady
k velkým tragickým rolím v klasickém repertoáru,
avšak v souboru Prozatímního divadla, kde tento obor patřil
zejména O. Sklenářové-Malé, nedostala potřebné příležitosti.
Navzdory krátkému působení v českém divadle přispěla
svým hereckým talentem a smyslem pro přirozený projev
k překonávání pozdního romantismu v hereckém projevu na
scéně Prozatímního divadla.

'''D:''' role: Hynek, J. K. Tyl, Nalezenec, 1864; V. Sardou, Staří mládenci, 1865;
Šotek, W. Shakespeare, Sen noci svatojanské, 1866; Kateřina, Molière, Směšné
fifleny, 1866; Marie Antonovna, N. V. Gogol, Revizor, 1866; Lydinka,
A. V. Suchovo-Kobylin, Svatba Krečinského, 1867; Nerissa, W. Shakespeare,
Kupec benátský, 1867; Emma, G. Pfleger-Moravský, Telegram, 1867; Floretka,
A. Moreto, Donna Diana, 1868; Fiorella, J. Offenbach, Bandité, 1870;
Pavlína, A. N. Ostrovskij, Výnosné místo, 1870; Georgetta, V. Sardou, Fernanda,
1870; Pavla, týž, Paragrafy na střeše, 1871; Stanislav, J. N. Nestroy,
Rozpustilí kluci ve škole, 1876.

'''L:''' nesign., Slečna J. Č., in: Plzeňské listy 18. 1. 1868; J. Neruda, Pohostinské
hry J. Č., in: Národní listy 19. 6. 1875; Bartoš: PD činohra, s. 232; DČD 4,
s. 111, 181; J. Černý, Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci,
1978, s. 75; J. Šmaha, Dělali jsme divadlo, 1982, s. 74; ND a jeho předchůdci,
s. 66; V. Štěpán – M. Trávníčková, Prozatímní divadlo 1862–1883
2, 2006, s. 135n. (se soupisem rolí).

Alice Dubská

[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]]

[[Kategorie:1849]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1895]]
[[Kategorie:Vysoká u Příbrami]]