Zobrazení zdroje stránky BRORSEN Theodor Johan Christian Ambders 29.7.1819-31.3.1895

{{Infobox - osoba
| jméno = Theodor Johan Christian Ambders BRORSEN
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 29.7.1819
| místo narození = Nordborg (Dánsko)
| datum úmrtí = 31.3.1895
| místo úmrtí = Nordborg (Dánsko)
| povolání = 9- Astronom nebo astrolog

| jiná jména = 
}}

'''BRORSEN, Theodor Johan Christian Ambders,''' ''* 29. 7. 1819 Nordborg (Dánsko), † 31. 3. 1895 Nordborg (Dánsko), astronom''

Pocházel z ostrova Als v severním Šlesvicku, který byl
1864–1920 součástí Pruska (Alsen). B. se narodil jako syn
námořního kapitána Christiana Augusta B. a Annette Margrette
Gerhardine Schumacherové (1788–1855). Pokřtěn byl
po dědovi své matky, nordborgském soudním radovi Johannu
Christianu Ambdersovi (1710–1795). Studoval na bratrské
škole (1826–29) v Christiansfeldu, poté do 1839 na latinském
gymnáziu ve Flensburgu. 1839 začal na přání své
matky studovat práva na univerzitě v (tehdy dánském) Kielu,
pokračoval 1840 v Berlíně, 1841 v Heidelberku a 1842 opět
v Kielu. Právní studia nedokončil, 1844–45 studoval filozofii
(astronomii) na univerzitě v Kielu. 1846 pracoval na astronomické
observatoři v Kielu, 1847 nastoupil jako asistent
známého astronoma Henrika Christiana Schumachera (vzdáleně
spřízněni přes B. matku) na observatoř v Altoně (nyní
část Hamburku). Odmítl nabídku, aby přešel na observatoř
v Kodani, a přijal místo na soukromé observatoři hamburského
obchodníka barona Johna Parishe ve východočeském
Žamberku. Sem přišel asi 1847 nebo 1848 a působil zde
až do 1870. Pouze 1854 se neúspěšně ucházel o uprázdněné
místo ředitele observatoře v Altoně. Po smrti barona Parishe
1858 nechal jeho dědic observatoř v Žamberku strhnout
a astronomické přístroje rozprodal. Část z nich B. koupil
a pokračoval v astronomických pozorováních, věnoval se též
botanice (mj. v okolí Rokytnice a Bartošovic v Orlických
horách); jeho informace využil L. Čelakovský v ''Prodromu''
''květeny české''. Na jaře 1870 se vrátil do rodného Nordborgu,
od 1874 se nastěhoval do domu na Løjtertoft 11. V Nordborgu
se nadále zabýval astronomií, především meteorologií
a pozorováním polární záře. Stále více času však věnoval také
svým někdejším mladickým zájmům, botanice a paleontologii.
Už 1850 byl jmenován korespondenčním členem přírodovědeckého
spolku v Žamberku. B. se nikdy neoženil. Byl
dvakrát zasnouben, poprvé s Louisou Lassenovou ze Sonderborgu
na Alsu, podruhé se slečnou Bernkopfovou ze Žamberku.
V obou případech však od sňatku na poslední chvíli
odstoupil. Po návratu do Nordborgu (v té době již pruském)
žil v ústraní, o domácnost se mu starala neprovdaná nevlastní
sestra Amalie Petrine B. (1832–1911).

B. objevil dvě krátko- a tři dlouhoperiodické komety (1846
III, 1846 VII, 1847 V, 1851 III, 1851 IV). První kometu
(5D/Brorsen D2) pozoroval 26. 2. 1846 v Kielu, v souhvězdí
Ryb. Její existence byla potvrzena opakovanými pozorováními
1857, 1868, 1873 a naposledy 1879. Patřila do rodiny
komet ovlivňovaných planetou Jupiter, jehož gravitace pravděpodobně
zavinila změnu dráhy a nakonec „zmizení“ komety.
Druhou kometu (C/1856 J1) objevil 1. 5. 1846 v Kielu,
v západní části souhvězdí Pegas. Její periodicita byla spočítána
na 537 let. Třetí kometu (23P/Brorsen-Metcalf ) objevil 20. 7. 1847 pravděpodobně v Altoně, v souhvězdí Trojúhelníku.
Další pozorování zaznamenal 1919 ve Vermontu
(USA) reverend Joel H. Metcalf a dále byla spatřena 1989
(příští očekávané pozorování 2059). Patří do rodiny Halleyovy
komety (1P/Halley). Čtvrtá kometa (C/1851 P1) byla
B. objevena v Žamberku, v souhvězdí Honicích psů. Pátá
kometa (C/1851 U1) byla rozpoznána 22. 10. 1851 v Žamberku,
opět v souhvězdí Honicích psů. 1854 pozoroval pravděpodobně
šestou kometu, tento objev však nebyl jinými
astronomy potvrzen. 1850 znovuobjevil mlhovinu známou
jako Flammen – Nebel v Zeta Orionis (NGC 2024), zaznamenanou
už 1786 Williamem Herschelem. B. také začal jako
první soustavně studovat zodiakální protisvětlo, 1854 o tom
vydal první systematické pojednání, v němž tento fenomén
důkladně objasnil. 1856 objevil v souhvězdí Hada kulovou
hvězdokupu (NGC 6539). 1846 obdržel za objevy prvních
tří komet od dánského krále Kristiána VIII. zlatou medaili
(dnes ve Státním muzeu na zámku Sonderborg).

B. zemřel v 75 letech, 5. 4. 1895 byl pochován na nordborském
hřbitově. V Nordborgu je podle něj pojmenovaná
ulice. 1969 mu byla při příležitosti 150. výročí narození odhalena
v Žamberku pamětní deska. B. jméno nesou také dvě
jím objevené komety (5D/Brorsen a 23P/Brorsen-Metcalf )
a 1996 po něm byl pojmenován asteroid 3979, objevený
1983 A. Mrkosem v hvězdárně na Kleti.

'''L:''' Dansk biografisk Lexikon 3, København 1889, s. 121n.; G. D. E. Weyer
in: Astronomische Nachrichten 137, 1895, č. 3285, sl. 367n.; Poggendorff
1, s. 3; G. Gruss, Z říše hvězd 1894; H. Mortensen, Astronomen T. B., Lund
1944; S. Houmøller – O. Kryck, Familien B. fra Nordborg, Kopenhagen
1949, s. 25n.; V. Guth, Slavnostní odhalení pamětní desky u příležitosti 150.
výročí narození T. J. Ch. B., in: Kosmické rozhledy 1969, č. 4, s. 113n.;
A. Steiner, Dánský hvězdář T. B. na Žambersku (K 150. výročí jeho narození),
in: Listy Orlického muzea 4, 1969; J. Tydlitát, T. B., astronom a botanik,
in: Východočeský botanický zpravodaj č. 1 1969, č. 2, 1972; H. R. Petersen,
T. B. Astronom, Nordborg 1986; J. Merganc, Jak a kdy přišli Parishové
do Žamberka, in: Sborník Okresního archivu Ústí nad Orlicí 3, 1991, s. 21n.;
Významné osobnosti okresu Rychnov nad Kněžnou, 1994, s. 69; Dánský
astronom T. J. Ch. B., 1998; M. Skřivánek – J. Veselý, K dějinám hvězdárny
v Žamberku, in: Pomezí Čech, Moravy a Slezska 6, 2005, s. 209n.

Jiří Šmeral

[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:9- Astronom nebo astrolog]]
[[Kategorie:1819]]
[[Kategorie:Nordborg]]
[[Kategorie:1895]]
[[Kategorie:Nordborg]]