Zobrazení zdroje stránky DURYCH Josef 9.2.1898-5.6.1973

{{Infobox - osoba
| jméno = Josef DURYCH
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 9.2.1898
| místo narození = Turnov
| datum úmrtí = 5.6.1973
| místo úmrtí = Turnov
| povolání = 75- Sochař nebo medailér
76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik

| jiná jména = 
}}
'''DURYCH, Josef''', ''* 9. 2. 1898 Turnov, † 5. 6. 1973 Turnov, cizelér, sochař, grafik, malíř''

Pocházel ze starobylého turnovského rodu brusiče kamenů,
děd a otec byli zlatníky. Z rodu pocházeli i Václav Michael
Fortunát D. (1735–1802), Václav Josef Věnceslav (1863 až
1897), Jaroslav D. (1886–1962) a Bohuslav D. (1896–1969).
D. absolvoval 1917 turnovskou střední šperkařskou školu, studoval
na Uměleckoprůmyslové škole v Praze: modelování
a uměleckoprůmyslové zpracování kovů u J. Horejce, kreslení
a malbu u V. H. Brunnera. Po absolutoriu (1922) D. působil
jako dílenský učitel zlatnictví a kreslení na šperkařské škole
v Turnově, poté učil kreslení a výtvarnou výchovu na
průmyslové škole v Hradci Králové, během války (1939–44)
se vrátil do Turnova jako profesor modelování, cizelování
a tepání kovů a kreslení. Po válce byl pedagogem na Uměleckoprůmyslové
škole v Jablonci nad Nisou, kde zastával 1947
až 1948 funkci ředitele. Z politických důvodů musel odejít
a nakonec působil na Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské v Železném Brodě.

Jako pedagog i umělec se věnoval zejména cizelérství. Vytvořil
řadu tepaných broží, prstenů, náramků z různých kovů, mís,
kovových mříží, svícnů, lustrů, odznaků a pamětních desek,
které vynikaly formální nápaditostí a kompoziční uměřeností
vzhledem k použitému materiálu. Celoživotně byl věren estetice art deco. Získal mnohá ocenění na uměleckých soutěžích domácích i v zahraničí (mj. na Mezinárodní výstavě dekorativního
umění v Paříži 1925).

D. se uplatnil i jako malíř, kreslíř a grafik. S výrazným smyslem pro detail se věnoval především technikám akvarelu, tempery a tuše. Byl autorem mnoha osobitých lavírovaných kreseb
z okolí Turnova a Českého ráje, malovaných i tištěných plakátů, podnikových značek a exlibris. Zvláště jeho jemné, lineárně
kreslené krajinné výseky z Českého ráje patřily spolu
s dřevořezbami P. Kotíka, dřevoryty K. Vika a litografiemi
L. Veleho k nejlepším výtvarným zpodobením Českého ráje
ve 20. století. Jeho tónované kresby zvýrazňovaly hlavní krajinný
motiv, v zadním světlém prostoru pak lineárně dotvářely
další krajinné výseky. Kresbami vyzdobil i alba k poctě J. Pekaře a J. V. Šimáka. V malbě temperou i akvarelem ztvárňoval náboženská témata (''Madona s děťátkem'', ''Maria'', ''Svatý biskup''
''Mikuláš''), figurální kompozice i kytice.

V užitém umění byl autorem četných diplomů a návrhů, např.
na sokolské prapory v Proseči pod Ještědem a v Liberci. Stal
se zakládajícím členem výtvarné organizace Turnovské dílo
(1926), jejíchž výstav se pravidelně zúčastňoval. Umělcova
výtvarná tvorba šperkařská, malířská i grafická je rozptýlena
ve Střední uměleckoprůmyslové škole a Muzeu Českého ráje
v Turnově a u soukromých sběratelů.

'''L:''' Toman 1, s. 182; SČSVU 2, s. 139; NEČVUD, s. 182–183; Liberecká
unie výtvarných umělců, 1994, passim; Zemřel J. D., in: Lidová demokracie,
22. 6. 1973, s. 6; V. Mikolášek, Zapomenutý umělec J. D., in: Pojizerské listy 17. 7. 1991, s. 5; J. Petrušková, Nový turnovský pantheon, 2003, nestr.; 125 let Střední uměleckoprůmyslové školy a Vyšší odborné
školy v Turnově. Almanach 1884–2009, 2009, s. 9, 49.

'''P:''' Muzeum Českého ráje v Turnově, osobní fond Karel Kinský, 2 s. strojopisu
o J. D.

Vlastislav Hnízdo, Martin Kučera
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]]
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]

[[Kategorie:1898]]
[[Kategorie:Turnov]]
[[Kategorie:1973]]
[[Kategorie:Turnov]]