Zobrazení zdroje stránky ČELAKOVSKÝ Ladislav 29.11.1834-24.11.1902

{{Infobox - osoba
| jméno = Ladislav ČELAKOVSKÝ
| obrázek = Celakovsky Ladislav portret.jpg
| datum narození = 29.11.1834
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 24.11.1902
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 6- Botanik<br />58- Teoretik nebo historik státu a práva<br />64- Překladatel<br />

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 572-573
}}
'''ČELAKOVSKÝ, Ladislav''', ''* 29. 11. 1834 Praha, † 24. 11. 1902 Praha, botanik, filozof''

Syn Františka Ladislava Č. (1799–1852) a jeho první manželky
Marie, roz. Ventové (1809–1844). Měl řadu vlastních
a nevlastních sourozenců z dvou otcových manželství. Od
dětství se Č. zajímal o studium rostlin. Po přesídlení již neúplné
rodiny z Vratislavi do Prahy 1849 maturoval na pražském
akademickém gymnáziu (1853). Č. studoval na filozofické
fakultě pražské univerzity botaniku u prof. V. Kosteletzkého
(PhDr. 1863), byl vychovatelem a pak suplentem na chomutovském
gymnáziu. Tam se seznámil s lékařem a floristou
J. Knafem, jehož dceru Louisu (1837–1904) si 1864 vzal za
manželku. Od 1861 pracoval jako kustod botanických sbírek
NM (po E. Purkyňovi), stal se také významným členem
Komitétu pro přírodovědecké prozkoumání Čech (založen
1864), v němž byl garantem botanického výzkumu. 1866
nastoupil jako honorovaný docent na pražskou techniku,
1871 byl jmenován mimořádným, 1880 řádným profesorem
botaniky na pražské univerzitě. Mimořádné členství v KČSN
získal 1869, řádné o osm let později. 1890 ho císař jmenoval
řádným členem ČAVU. 1899 prosadil zřízení botanické zahrady
pro českou univerzitu v Praze na Slupi.

Organizoval v Národním muzeu floristický výzkum Čech
a zpracoval v syntéze jejich květenu. Později se zabýval morfologií
a stal se zakladatelem tzv. pražské školy morfologie
rostlin (v níž pokračovali J. Velenovský, G. Daněk, K. Domin,
J. Vilhelm). Zasloužil se o plynulý přechod naturfilozofického zaměření české přírodovědy do evolucionistické
fáze.

Ve floristice představoval Č. čtyřdílný ''Prodromus květeny české''
(1868–83, německá verze vyšla již 1867–81) reprezentativní
dílo, které bylo plně nahrazeno až v polovině 20. století. Č. se
opřel o starší záznamy a zejména o pomoc laických floristů.
Připravil 1879 první českou určovací pomůcku ''Analytická''
''květena česká'' (Kosteletzkého starší klíč byl omezený a vydaný
v latině), 1887 rozšířenou na ''Analytickou květenu Čech, Moravy a Slezska''. Výsledky floristického výzkumu Čech pravidelně zveřejňoval ve ''Věstníku KČSN'' pod názvem ''Resultate''
''der botanischen Durchforschung Böhmens''. Důležité bylo i dílo
''Květena okolí pražského'' (1870), kde se pokusil o geobotanické
třídění vegetace. Zájem o rostlinné formace a jejich vztah
s prostředím projevil v průkopnickém článku v časopisu
''Lotos'' (1866). Narozdíl od dřívějších floristických výzkumů
F. M. Opize, jenž zastával úzké pojetí druhů (tzv. jordanony),
se Č. vyslovil pro širší pojetí s více subspeciemi (linnéony).
Č. názor se prosazoval téměř po celé 20. století. Jeho herbář
byl uložen v pražském Národním muzeu.

Z hlediska světového vývoje vědy měl největší význam
Č. přínos pro morfologii, kde navázal na tradice goetheovské
a braunovské idealistické morfologie a akceptoval rozmach
evolucionismu darwinistického zaměření. Vycházel
ze studia teratologických jevů (zrůdností) u rostlin, které
pokládal za atavismy, ukazující na poměry u předků. Největší
ohlas nalezly jeho práce, v nichž dokládal různé typy
rodozměny (střídání generací rostlin), rozeznával homologickou
a antitetickou rodozměnu (1874). Ve své anafytové
teorii (1880, 1901) hledal homologii ke sporogonům mechů
u vyšších rostlin. Pozornost věnoval zejména stavbě květů
a jejich souborů (''Nauka o květenstvích na základě deduktivní'',
1892). Ač přivítal teorii darwinistického přírodního
výběru jako obohacení dosavadních výkladů transformace
organismů, odmítl mu přičíst hlavní úlohu v jejím výkladu
a pokusil se formulovat více zákonů evoluce (tzv. nomogenetické
pojetí), která by neměla probíhat zcela nahodile. Své
názory shrnul v souboru studií ''Rozpravy o Darwinově teorii''
''a o vývoji rostlinstva'' (1894). Pohřben byl v Praze na Olšanech.
Jeho synem byl Ladislav František Č. (1864–1916),
botanik a mykolog.

'''L:''' L. Č. ml., in: Věstník KČSN, 2. tř., 40, 1902, č. 60, s. 1n.; Berichte der
Deutschen botanischen Gesellschaft 21, 1903, Generalversammlungsheft,
s. 9n.; LČL 1, s. 430n. (kde další literatura); B. Němec, Vzpomínky, 2002,
s. 470n.; L. Viniklář (ed.), Vývoj české přírodovědy, 1931, s. 118n. (portrét
tab. 40); V. Eisnerová, Botanika v českých zemích 2. poloviny 19. století,
in: Práce z dějin přírodních věd 1, 1969, passim (zejména s. 42n.); J. Janko,
Vědy o životě v českých zemích 1750–1950, 1997, s. 131n., 143, 148, 152,
179n., 235n.; Ottova encyklopedie ČR 5, 2006, s. 68.

'''P:''' Archiv NM Praha (8 kartonů, inventář).

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/376289 Bibliografie dějin Českých zemí]

Jan Janko

[[Kategorie:B]]
[[Kategorie:6- Botanik]]
[[Kategorie:58- Teoretik nebo historik státu a práva]]
[[Kategorie:64- Překladatel]]

[[Kategorie:1834]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1902]]
[[Kategorie:Praha]]

<gallery>
Celakovsky Ladislav hrob.JPG|Hrob L. Čelakovského na Olšanských hřbitovech v Praze
</gallery>