Zobrazení zdroje stránky ČERNÍK Artuš 26.7.1900-25.12.1953

{{Infobox - osoba
| jméno = Artuš ČERNÍK
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 26.7.1900
| místo narození = Vyšehněvice u Pardubic
| datum úmrtí = 25.12.1953
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 63- Spisovatel<br />64- Překladatel<br />65- Literární historik, kritik nebo teoretik<br />68- Redaktor nebo žurnalista<br />

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 3-4
}}
'''ČERNÍK, Artuš''', ''* 26. 7. 1900 Vyšehněvice u Pardubic, † 25. 12. 1953 Praha, umělecký kritik a teoretik, překladatel, básník''

Pocházel z rodiny se selskou tradicí. Reálné gymnázium začal
navštěvovat v Pardubicích, odkud pro kázeňský přestupek
přešel 1916 do Hradce Králové, maturitu složil 1919 v Kolíně.
1919–21 studoval na Právnické fakultě UK v Praze, 1924
absolvoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně.
1921–29 byl členem KSČ a 1921–22 pracoval při studiu
jako odpovědný redaktor brněnského komunistického deníku
''Rovnost''. 1922–23 navštěvoval dvouletou Státní železniční
školu, 1923–26 byl zaměstnán jako železniční výpravčí ve Slatině
u Brna a v Rájci nad Svitavou. Od 1926 působil jako
redaktor Československé tiskové kanceláře v Praze, 1932–45
vedoucí redaktor její ilustrační služby. Z komunistické strany
vystoupil 1929, na podzim 1945 byl do ní znovu přijat.
Bezprostředně po osvobození měl kádrové řízení za aktivní
činnost v protektorátním Filmovém klubu, 1945–47 pracoval
jako dramaturg Československého státního filmu, 1947–51
jako předseda Filmové dovozní komise. 1951 byl politicky
kritizován a donucen odejít z vedení státního filmu, 1951–53
řídil studijní oddělení Československého filmového ústavu.

Spoluzaložil umělecké sdružení Devětsil (1920). Z jeho pověření
odjel organizovat levou uměleckou avantgardu do Brna,
v prosinci 1923 dal podnět k založení brněnské pobočky Devětsilu.
S Františkem Halasem a Bedřichem Václavkem redigoval
její orgán ''Pásmo'' a vedle Jaroslava Seiferta, Jaromíra Krejcara
a Karla Teigeho také revue ''Disk''. Literárními, výtvarnými,
filmovými, fotografickými, divadelními i rozhlasovými kritikami,
básněmi a překlady unanimistů z francouzštiny, expresionistů
z němčiny a sociální prózy z angličtiny přispíval do řady
levicových periodik (''Červen'', ''Kmen'', ''Proletkult'', ''Tvorba'', ''Bytová''
''kultura'', ''ReD'', ''Index''), v některých oblastech umělecké kritiky
byl průkopníkem. Jeho přátelé ho respektovali jako pronikavého
uměleckého teoretika, s Karlem Teigem a Vítězslavem
Nezvalem vypracoval program poetismu. Výjimečný byl jeho
přínos na poli propagace české avantgardy v zahraničí, korespondoval
se západními avantgardními tvůrci, zval je do Československa,
přispíval kritikami a propagačními články do zahraničních
revuí. V první polovině dvacátých let se intenzivně
věnoval poezii. Jeho básnická kniha ''Severní zář'', jediná sbírka
české kubistické poezie, však zůstala nevydána. Od druhé poloviny
dvacátých let se soustředil především na kritiku filmu
a fotografie a na organizační činnost ve prospěch zvýšení kvality
obou disciplín v ČSR. Založil časopisy ''Český filmový svět'',
''Horizont'' a přílohu ''Tribuny Filmová Tribuna'', po osvobození
''Výroční zprávy čs. filmovnictví'', ''Klub za nový film'' a ''Film-klub''
(''Filmový klub''). Po 1930 psal převážně do oficiálních periodik
(''Lidové noviny'', ''Sobota'', ''Čin'', ''České slovo''). Za protektorátu
patřil k čelným filmovým kritikům, spojeným s Lucernafilmem
a Pragfilmem. Jeho rozsáhlé kritické, teoretické a literární
dílo zůstalo rozptýleno na stránkách časopisů a novin.

'''L:''' OSND 1/2, s. 1032; Kulturní adresář ČSR, 1936, s. 68; Š. Vlašín, Literární
rubrika Rovnosti v letech 1918–1928. Bibliografie, 1971; KSN 1, s. 455;
MČE 1, s. 776; M. Jankovič, A. Č., 1972; J. Seifert, Všecky krásy světa,
1982, s. 228n.; LČL 1, s. 445.

'''P:''' LA PNP Praha.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/106128 Bibliografie dějin Českých zemí]

Martin Kučera

[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:64- Překladatel]]
[[Kategorie:65- Literární historik, kritik nebo teoretik]]
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]]

[[Kategorie:1900]]
[[Kategorie:Vyšehněvice]]
[[Kategorie:1953]]
[[Kategorie:Praha]]