Zobrazení zdroje stránky BENÍŠKO Karel 14.12.1908-15.6.1975

{{Infobox - osoba
| jméno = Karel BENÍŠKO
| obrázek = Benisko Karel portret.jpg
| datum narození = 14.12.1908
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 15.6.1975
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 83- Divadelní interpret nebo herec<br />63- Spisovatel

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 404
}}

'''BENÍŠKO, Karel,''' ''* 14. 12. 1908 Praha, † 15. 6. 1975 Praha, herec''

Otec Karel B. (1874–1943) byl operním pěvcem a plzeňským
nakladatelem, matka Otýlie B., rozená Jelínková (1882 až
1967), byla herečkou. B. navštěvoval 1930–32 AVU v Praze,
kde studoval malířství. Od 1932 působil na české scéně Slovenského
národního divadla v Bratislavě. V tomto angažmá,
kde zůstal do 1935, se seznámil a posléze i oženil s herečkou
Světlou Amortovou (1911–1985). Na bratislavském jevišti
ztvárnil pod vedením režiséra V. Šulce více než čtyřicet, většinou
epizodních rolí (např. Bruchmüller v Zuckermayerově
''Rozmarném'' ''vinohradu'', 1932; Brožek v Jiráskově ''Vojnarce'',
1933; Dunois v Shawově ''Svaté'' ''Janě'', 1934; robot Radius
v Čapkově hře R. U. R., 1935). Do Prahy se manželé vrátili
1936. B. pracoval v rozhlase a 1937 se stal členem Městských
divadel pražských (MDP). Za nacistické okupace hrál dva
roky v Plzni, 1943 byl za ilegální odbojovou činnost zbaven
možnosti hrát a 1944 byl zatčen a vězněn v Praze na Pankráci,
v Norimberku, Drážďanech a Lipsku. Domů se vrátil s podlomeným
zdravím, více než deset let prožil jako invalida, na
divadelní scénu MDP se mohl vrátit teprve 1957. Tam ztvárnil
mj. roli Vychovatele ve hře R. Jefferse ''Medea''. Kromě divadla
a působení v rozhlase vytvořil B. řadu filmových postav,
zejména před druhou světovou válkou, kdy mu režisér Václav
Wassermann svěřil roli Marka (''Trhani'', 1936), Vladislav Vančura
a Václav Kubásek si jej vybrali pro postavu konstruktéra
Viktora Kovaříka (''Láska'' ''a lidé'', 1937) a v dalším Wassermannově
filmu (''Boží'' ''mlýn'', 1938) si zahrál Matěje Záhoře.
Později ztvárňoval již jen menší role, v padesátých letech provázel
slovem politicky angažované dokumentární filmy (''Rozloučení''
''s Klementem'' ''Gottwaldem'', 1953; ''Pozdrav'' ''veliké'' ''země'',
1955; ''Spartakiáda'', 1956). Pak se objevil na filmovém plátně
až koncem šedesátých let v roli biskupa Jana ve filmu Karla
Steklého ''Slasti'' ''Otce'' ''vlasti'' (1969). B. byl také autorem divadelních
a rozhlasových her. Některé psal pod pseudonymem
Karel Tomášek (např. ''Operace'', ''Arabská'' ''devítka'', ''Slovo'' ''života'').
1971 mu byl udělen titul zasloužilý umělec.

'''L:''' FPH 1, s. 30; MČE 1, s. 422; SBS 1, s. 216; BLS 1, s. 361; nekrolog in:
Rudé právo 55, 17. 6. 1975, s. 5.

Jana Brabencová

[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:1908]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1975]]
[[Kategorie:Praha]]

<gallery>
Benisko Karel Slasti.jpg|Slasti Otce vlasti, 1969 (Karel Beníško, Jaromír Hanzlík, Daniela Kolářová)
</gallery>