Zobrazení zdroje stránky BEZECNÝ František 1.1.1876-15.4.1949

{{Infobox - osoba
| jméno = František BEZECNÝ
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1.1.1876
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 15.4.1949
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 23- Lesník nebo myslivec<br />64- Překladatel

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 473-474
}}

'''BEZECNÝ, František,''' ''* 1. 1. 1876 Praha, † 15. 4. 1949 Praha, lesník, překladatel, publicista''

Absolvoval 1896–98 lesnickou školu v Písku. Sloužil na lesním
úřadě města Písku, přechodně při hrazení bystřin a na
soukromém velkostatku v Čechách. Poté nastoupil službu
lesního adjunkta knížete Sinelnikova v Kyjevské gubernii
v Rusku. Z Ruska odešel a odstěhoval se do Prahy. Po krátké
spolupráci s lesnickým a mysliveckým spisovatelem Janem
Seidlem, pro kterého B. překládal z ruštiny, 1902 vstoupil do
redakce časopisu ''Česká'' ''myslivost''. Do časopisu psal odborné
a beletristické příspěvky. Spoluzaložil a spoluredigoval časopis
''Práce''. V té době se přátelil s Jakubem Arbesem a s mladými
literáty: Stanislavem Kostkou Neumannem, Fráňou
Šrámkem, Jiřím Mahenem, Karlem Tomanem a s Františkem
Gellnerem. Opět Prahu opustil a nastoupil místo u srbského královského dvora v Bělehradě. Srbské státní občanství však
nepřijal. Vrátil se do Prahy, věnoval se opět literární činnosti,
studoval vybrané disciplíny na právnické fakultě pražské
univerzity, složil kolokvium z národního hospodářství a vyšší
státní zkoušku účetnickou. 1908 prohledala jeho byt na Vinohradech
policie kvůli podezření z velezrady, které se měl
dopustit v Srbsku. Vzhledem ke znalostem srbochorvatštiny
B. nastoupil nové místo okresního lesního ve státní lesní službě
dohlédací v Dalmácii. Kromě styků s tamními novináři se
zasazoval o zlepšení sociálních podmínek lesníků. Svými články
v srbských a v italských novinách o poměrech v tehdejší
státní lesní službě dohlédací vzbudil nelibost nadřízených.
Jeho představený ho udal jako politicky podezřelého. V B.
prospěch tehdy ve vídeňském parlamentu zakročil poslanec
Lev Winter. 1916 byl B. poslán na frontu a přišel do Albánie.
Jeho jazykové znalosti mu umožnily činnost tlumočníka.
Překládal u polního soudu a zachránil několik Srbů před zastřelením.
Po válce se vrátil do Benkovců v Dalmácii. Po dramatických
zážitcích za okupace tohoto území Italy požádal
o převzetí do státní lesní služby dohlédací v Čechách. 1920
nastoupil do expozitury ministerstva zemědělství v Bratislavě.
Obnovil styky s literáty a s novináři a publikoval v časopisech
(mj. ''Das'' ''Holz'' a ''Československý'' ''les''). Z Bratislavy byl přeložen
do Lubietové u Banské Bystrice. 1924/25 založil a do 1939
redigoval spolkový časopis lesního revírního úřednictva ''Lesnická''
''tribuna''. V něm svými články často podepsanými pseudonymem
Benkovčan energicky obhajoval zájmy této kategorie
lesního personálu. Tato činnost mu vynesla nepříjemnosti
a nebyl povyšován. Svou kariéru ukončil jako lesní revident.

'''L:''' V. Barchánek, Sedmdesátiny kolegy F. B., in: Československý les 26, 1946,
s. 86n.; týž, F. B.-Benkovčan, in: J. Frič a kol., Velké vzory našeho lesnictví,
1958, s. 239n.

Gustav Novotný
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:23- Lesník nebo myslivec]]
[[Kategorie:64- Překladatel]]
[[Kategorie:1876]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1949]]
[[Kategorie:Praha]]