Zobrazení zdroje stránky BROSMANN Antonín Jan Nepomucký 7.9.1731-16.9.1798

{{Infobox - osoba
| jméno = Antonín Jan BROSMANN Nepomucký
| obrázek = No male portrait.png
| velikost obrázku = 
| popisek obrázku = 
| rodné jméno = 
| datum narození = 7.9.1731
| místo narození = Fulnek
| datum úmrtí = 16.9.1798
| místo úmrtí = Příbor
| příčina úmrtí = 
| místo odpočinku = 
| bydliště = 
| národnost = 
| jiná jména = 
| viz = 
| znám jako = 
| vzdělání = 
| alma mater = 
| zaměstnavatel = 
| povolání = 61- Pedagog<br /> 77- Hudební skladatel<br />
| titul = 
| ocenění = 
| výška = 
| váha = 
| období = 
| předchůdce = 
| následovník = 
| politická strana =
| vyznání = 
| manžel = 
| partner = 
| děti = 
| rodiče = 
| příbuzní = 
| poznámky = 
| web = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 199-200
}}

'''BROSMANN, Antonín Jan Nepomucký''' ''(Damasus a Sancto Hieronymo), * 7. 9. 1731 Fulnek, † 16. 9. 1798 Příbor, hudební skladatel, teoretik, pedagog''

Jeho prvním učitelem byl regenschori augustiniánského
kláštera ve Fulneku Weissgärber, od něhož se naučil hře
na housle a violoncello. Jiné informace o B. studiu před příchodem
do piaristického řádu se nedochovaly. 15. 10. 1749
vstoupil B. do noviciátu v Lipníku nad Bečvou a přijal řádové
jméno Damasus a Sancto Hieronymo. 1749–50 tam
byl instruktorem noviců ve hře na varhany a ředitelem kůru
nejvýznamnější piaristický skladatel Václav Kalous (P. Simon
a S. Bartholomaeo). Druhý rok noviciátního studia B. strávil ve Staré Vodě, kam byla část noviců přemístěna pro nedostačující
kapacitu lipnické koleje. Řeholní sliby složil 9. 9.
1751 v Lipníku. Následovalo studium filozofie v Bílé Vodě
(1752–53), kde se stal zároveň instruktorem hudby, a teologie
v Mikulově (1754), kde sám vyučoval skribenty. Při všech
závěrečných zkouškách získal B. nejlepší možné ohodnocení.
Na kněze byl B. vysvěcen 29. 9. 1754 olomouckým biskupem
J. C. Scherffenbergem. Na jaře 1756 odešel z Mikulova
opět do Bílé Vody, tam vedle výuky principie a parvy zastával
úřad katechety a subregenta hudebního semináře. 1757 učil
syntax a gramatiku, 1759 byl vikářem. Poslední rok v Bílé
Vodě působil jako profesor rétoriky a poezie. V říjnu 1760
byl přeložen do Kroměříže, kde vyučoval poetiku a rétoriku.
Tam se podruhé setkal s V. Kalousem. 1762–67 působil B.
potřetí v Bílé Vodě. Až v posledním roce však zastával vedle
řady funkcí (profesor filozofie, prefekt škol, zpovědník, revizor
pokladny) také funkci ředitele kůru a regenta hudebního
semináře. V říjnu 1767 odešel do Kroměříže jako regent
lichtenštejnského hudebního semináře. 1775 byl zvolen
rektorem příborské piaristické koleje, od května 1778 koleje
v Bílé Vodě. Tehdy se setkal s K. Dittersem z Dittersdorfu.
Krátce před smrtí požádal o přeložení zpět do Příbora.
Z mnohých B. žáků se nejvíce proslavil brněnský kapelník
a učitel Gottfried Rieger.

B. zkomponoval více než 100 chrámových skladeb, ale psal
i světská díla. Byl autorem nedochovaného oratoria ''Tageszeiten''
na text německého básníka F. V. Zachariä, a kantáty
''Zur Zeit des Türken Krieges'' (1790). Dnes nezvěstné jsou i B.
teoretické traktáty: ''De methodo instituendi in cantu'', ''De directione''
''musicae'', ''De regulis Compositionis'', ''Anleitung zu allen''
''Instrumenten a Zeichnungen der Instrumente''. Nekrolog uvádí
50 velkých a malých mší, ofertoria na všechny neděle a svátky,
litanie, responsoria k matutinům velikonočního týdne,
štace pro slavnost Božího těla, četná Salve Regina a Ave Maria
a dvě sepolcra. Jeho hudební styl prošel vývojem od výrazových
prostředků pozdního baroka a galantního slohu
až k vrcholnému klasicismu.

'''D:''' tematický katalog in: Č. Gardavský, Damasus Brosmann a S. Hieronymo.
Příspěvek k dějinám pěstování chrámové hudby v piaristických klášterech
v 18. stol. Disertace Filozofické fakulty MU Brno, 1937.

'''L:''' J. Bombera – E. Bomberová, Hudba v piaristické koleji v Lipníku nad
Bečvou v letech 1680 – 1780, in: Hudební věda 10, 1973, s. 111n.; J. Bombera,
K významu Liechtensteinova zpěváckého semináře v Kroměříži, in:
tamtéž 16, 1979, s. 326n.; týž, Pěvecký seminář v Kroměříži, in: Studie
muzea Kroměřížska ’89, 1989, s. 52n.; Ch. d’Elvert, Geschichte der Musik
in Mähren 2, 1873, s. 79n.; M. Zemek – J. Bombera – A. Filip, Piaristé
v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 1631–1950, Prievidza 1992, passim;
R. Zuber, Hudba v piaristické koleji v Bílé Vodě, in: Slezský sborník 60,
1962, s. 361; A. Breitenbacher, Hudební archiv kolegiátního kostela sv. Mořice
v Kroměříži, 1928, s. 146; týž, Hudební archiv z bývalé piaristické koleje
v Kroměříži, 1937.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/166443 Bibliografie dějin Českých zemí]

Tomáš Hanzlík

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:61- Pedagog]]
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
[[Kategorie:1731]]
[[Kategorie:Fulnek]]
[[Kategorie:1798]]
[[Kategorie:Příbor]]