Zobrazení zdroje stránky BULOVA Josef Adolf 29.12.1834-2.12.1903

{{Infobox - osoba
| jméno = Josef Adolf BULOVA
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 29.12.1834
| místo narození = Mělník
| datum úmrtí = 2.12.1903
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 15- Lékaři<br />48- Politický publicista

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 316
}}

'''BULOVA, Josef Adolf''' ''(též BULOWA), * 29. 12. 1834 Mělník, † 2. 12. 1903 Praha, lékař, sociální myslitel, politik''

Narodil se v rodině židovského kupce německého jazyka,
jeho praneteří byla básnířka a překladatelka Marie Bieblová.
Za gymnaziálního studia konvertoval 1851 do pražské
helvetské obce (reformovaná církev, kalvinisté), částečně
i z politicko-opozičních důvodů. Na lékařské fakultě pražské
univerzity se zapojil do veřejného života, přijal českou
národnost, prosazoval myšlenky českožidovské asimilace,
účastnil se zápasů Riegrovy národní strany s centralismem
a absolutismem, celoživotně zůstal členem České strany národní
(staročeské). Střídal různá zaměstnání, se zpožděním
dostudoval (1863 MUDr.), od 1867 byl obvodním lékařem
v Jáchymově, od 1872 továrním lékařem v sedmihradském
Rasinari, 1878 působil jako městský fyzik v Karlíně (Praha).
Soustavně se vzdělával v přírodních vědách, zejména v biologii,
a jako první český myslitel po F. M. Klácelovi přijal
darwinismus. Z učení Ch. Darwina a E. Haeckla, jejichž dílo
vášnivě propagoval, vyvozoval filozofické konsekvence. Spojil
materialistické myšlenkové prvky s panteismem v „monistickou“
soustavu; vyzýval k založení monistické církve, překonávající
mocenské ambice a asociální skutky dosavadních
náboženských institucí. B. evoluční myšlení a biologismus,
v českém prostředí té doby ojedinělé, ústily v supranaturální
představu Boha jako všeoživujícího vesmíru. Naturalistické
a vitalistické koncepty odmítal. Podle B. nestojí život
se svými projevy a silou mimo ostatní přírodní univerzum.
V úplnosti je člověk nemůže poznat, čímž vzniká prostor pro
ideu Boha jako stvořitele prapočátku tohoto univerza, věčného
a neustále se vyvíjejícího „Jednoho“. V závěru života, kdy
se B. stále častěji jevil současníkům jako naivní podivín, statečně
vystoupil proti pomluvě Židů z rituální vraždy v souvislosti
s případem L. Hilsnera. Tehdy se sblížil s T. G. Masarykem,
výsledky svého šetření předložil v publikaci vydané
na jeho doporučení ve Vídni. Z B. díla jsou nejdůležitější:
''Výklad života ze zákonů přírodních. Tresť ze spisů Darwinových''
''a Haeckelových'' (1879, 1904), ''Die Einheitslehre'' (''Monismus'')
''als Religion'' (1897), ''Der Polnauer Ritualmordprozess, sein''
''Stand von der Revision'' (1900). Publikoval v ''Časopisu lékařů''
''českých''. Pohřben je na Olšanských hřbitovech.

'''L:''' AČL, s. 27 (kde bibliografie); M. Pauza a kol., Antologie z dějin českého
a slovenského filosofického myšlení 2, 1989, s. 128n.; SČF, s. 62n. (kde
bibliografie).

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/106006 Bibliografie dějin Českých zemí]

Martin Kučera
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:15- Lékaři]]
[[Kategorie:48- Politický publicista]]
[[Kategorie:1834]]
[[Kategorie:Mělník]]
[[Kategorie:1903]]
[[Kategorie:Praha]]