Zobrazení zdroje stránky DOLEŽAL Jiří 18.10.1925-4.1.1991

{{Infobox - osoba
| jméno = Jiří DOLEŽAL
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 18.10.1925
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 4.1.1991
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 53- Historik

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 292
}}
'''DOLEŽAL, Jiří''', ''* 18. 10. 1925 Praha, † 4. 1. 1991 Praha, historik''

Po skončení okupace absolvoval gymnázium a pokračoval
ve studiu na znovuotevřené UK. Zvolil si filozofickou fakultu,
obor historie. Události 1938–45 ho zasáhly natolik, že se jim
chtěl věnovat také profesionálně. Po prezenční vojenské službě
působil krátce ve Vojenském historickém ústavu, kde přispěl
ke zrodu odborného periodika ''Historie a vojenství''. Vznik
Československé akademie věd a v jejím rámci Historického
ústavu 1953 mu nabídl možnost dalšího odborného uplatnění.
Zaměřil se částečně na slovakistickou problematiku,
psal o době Slovenského národního povstání, dále na česko-slovenské vztahy za druhé světové války a později na ozbrojený odpor v českých zemích proti nacistické okupaci. Byl
členem autorských týmů připravujících třetí díl ''Přehledu československých''
''dějin'' a v 60. letech ''Trilogii československého odboje''.
1960 se stal členem Výboru pro dějiny protifašistického
odboje a jeho zájem se posunul k výzkumu květnového povstání
a bojů 1945 v Praze. Od 1966 pracoval jako šéfredaktor
bulletinu ''Odboj a revoluce'', který umožňoval publikovat
původní a neschematické studie. V 60. letech přehodnocoval
i vlastní názory na národní minulost v době druhé světové
války, vystupoval kriticky proti odborným, politickým i společenským
deformacím v československé společnosti po únoru
1948. Spoluúčast na přípravě a vydání tzv. ''Černé knihy'' vedla
po sovětské okupaci k vyloučení D. z KSČ a k jeho nucenému
odchodu z Československé akademie věd v éře normalizace.
Zpočátku se živil manuální prací, později odešel do invalidního
důchodu. Zapojil se do práce disentu a stal se jedním
z prvních signatářů Charty 77. Připravil k vydání dvacet šest
svazků samizdatových ''Historických sborníků'' a vlastní výzkum
zaměřil v 70. a 80. letech na českou protektorátní kulturu
a na pronásledování osob i organizací, které ji zajišťovaly
a reprezentovaly. Publikační možnosti měl v éře normalizace
velmi omezené, vedle samizdatu uveřejnil jeho ''Úvahy''
''o české šlechtě v čase První republiky'' Pavel Tigrid ve ''Svědectví''.
Po pádu komunismu se 1990 vrátil do Historického ústavu
ČSAV. Věnoval se přípravě publikace o protektorátní kultuře,
ve které zhodnotil výzkumy z normalizační doby i poznatky
ze zahraničních archivů. Současně pracoval na knize ''Rok''
''na náměstích – Československo 1989'' a na libretu výstavy ''Kde''
''domov můj?'' Posledních pět let se u D. projevovalo vážné onemocnění,
kterému čelil za podpory ženy a dětí.

'''D:''' soupis starších prací in: Kudělka – Šimeček, s. 94; Historický sborník 19,
1985 (samizdat); výběr: Nacisté a české školství, in: tamtéž, 1978, s. 170 až
196; Vztah nacistů k české kultuře, in: tamtéž, 1979, s. 3–45; Úvahy o pražském
povstání, in: tamtéž, 1980, s. 17–67; O českém písemnictví v době
protektorátu, in: tamtéž, s. 2–77; Český film za protektorátu, in: tamtéž,
1984, s. 107–171; Úvahy o české šlechtě v čase První republiky, in: Svědectví
(Paříž), 1986, č. 77, s. 39–62; Rok na náměstích – Československo 1989,
1990, s. 10–89; Česká kultura za protektorátu (ed. J. Křen), 1996.

'''L:''' nekrology: B. Černý, † J. D. (18. 10. 1925–4. 1. 1991), in: ČČH 89,
1991, č. 3, s. 472n.; Zprávy Historického klubu 2, 1991, č. 1; (hoř), Nad
dílem J. D., in: Lidová demokracie 19. 1. 1991.

Pavla Vošahlíková

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:53- Historik]]

[[Kategorie:1925]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1991]]
[[Kategorie:Praha]]