Zobrazení zdroje stránky ENGEL Arnold 8.10.1620-26.4.1690

{{Infobox - osoba
| jméno = Arnold ENGEL
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 8.10.1620
| místo narození = Utrecht (Nizozemsko)
| datum úmrtí = 26.4.1690
| místo úmrtí = Chomutov
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel<br />63- Spisovatel

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 595-596
}}

'''ENGEL, Arnold''' ''(též ANGELUS, ANGELI), * 8. 10. 1620 Utrecht (Nizozemsko), † 26. 4. 1690 Chomutov, jezuita, misionář, literát''

Byl pravděpodobně mladším synem brabantského koželuha
Serváce E., který přišel do Prahy 1630, účastnil se obrany města
před švédskými vojsky (1648) a 1651 byl povýšen do českého
šlechtického stavu s predikátem von Engelsfluss. E. studoval
v jezuitském gymnáziu v Klementinu a 1640 vstoupil do řádu.
Po dvouletém noviciátu absolvoval filozofický kurs (1643–45)
v provizorních podmínkách jihlavské koleje a (1649–50) i dva
roky teologie (Český Krumlov, Praha-Klementinum). Sliby duchovního
koadjutora složil 1654 v Chomutově.

Věnoval se především školní mládeži. Kromě pětiletého působení
v gramatikálních třídách učil osm let rétoriku a pět let
byl školským prefektem. Proslul jako nadšený misionář zejména v Krušných horách a na severní Moravě, kde bylo jeho
šumperské působení na přelomu 60. a 70. let spojováno s potlačováním
nejen nekatolictví, ale také čarodějnických praktik,
které posléze vyvrcholilo v tamních čarodějnických procesech.
Od poloviny 70. let se věnoval především kazatelství. Na počátku
80. let sílily jeho problémy s dodržováním řádové disciplíny.
1685 byl stižen mrtvicí a posledních pět let života strávil
zesláblý v chomutovské koleji, aniž by byl pověřován nějakými
úkoly.

Převážná část E. literární tvorby souvisela s učitelskou praxí.
Dochovaly se tisky pro studentskou mariánskou družinu
v Kladsku (1657/58), dále spis ''Virtutis et honoris aedes'' (1666,
1671), rozsáhlý soubor 25 paralelních řeckých a latinských
básní. Nejvýznamnější zůstalo jeho dramatické dílo, jehož vydání
tiskem sice autor neprosadil, přesto dochované rukopisy
představují unikátní zdroj poznávání jezuitského divadla
17. století. V hrách měla významnou roli hudba, sborový zpěv
a scénické efekty, jež lze sledovat v neobvykle rozsáhlých
a přesných poznámkách. Soubor dochovaný ve dvou rukopisech
obsahoval 6 her, z nichž většina vznikla k udílení cen na
závěr školního roku a byly věnovány různým mecenášům. Hra
''Costis sive Catharis…'', se pod novým názvem ''Drama in quo''
''Anteros'' dočkala druhého nastudování v rozšířené verzi. Kromě
kompletních textů zůstaly dochovány rukopisné periochy tří
dalších her. S misionářskou činností souvisely polemiky s luterány,
kazatelské umění pak dokládala pohřební řeč za císaře
Ferdinanda III., pronesená v Kladsku.

'''L:''' F. M. Pelzel, Boehmische, Maehrische und Schlesische Gelehrte und
Schriftsteller aus dem Orden der Jesuiten, 1786, s. 49–50; C. Sommervogel,
Bibliothèque de la Compagnie de Jésus III, Bruxelles – Paris 1892,
s. 393–394; M. Jacková, A. E. a jeho tři tragédie pro slavnostní zakončení
školního roku na jezuitském gymnáziu, in: Divadelní revue 17, 2006, č. 2,
s. 14–29; táž, Zrcadlo ctnosti, zázrak výmluvnosti, věštírna moudrosti
(jezuitské hry o sv. Kateřině Alexandrijské), in: tamtéž 19, 2008, č. 4, s. 15
až 24; Jakubcová, s. 158–159.

'''P:''' NK Praha, rukopisy sign. XI E 8: Tragoediae quinque; Strahovská
knihovna Praha, sign. DE IV 13: Arnoldi Angeli S. J. Mosae-Trajectini Elegiarum libri X, pars I – tragoediae sive dramatum): Tragoedia Protasius
Arimae rex a Deo castigatus, a Xoguno Japoniae Imperatore Regno et Vita
exutus, 1655; Tragoedia Calliopius Martyr…, 1653; Nox Orientis per Solem
Hesperium Franciscum Magnum cognomento Xaverium, Sacrae Romanae
Ecclesiae nuncium apostolicum, discussa, Amberg, 1658; Laurentius
Iustinianus, Magnus Venetorum patriarcha…, 1654; Costis sive Catharis
Partheno-Martyr Alexandrina…, 1656; Comoedo-tragicum Bacchanal,
Antithesis Parallela sive Mensa Epicuri et Mensa Platonis…; synopse: Theodorus,
Princeps Romanus et Campi dux… Megalomartyr gloriosus; Ninus.
Triduum Semiramidis sive Imperium a rege Nino uxori per iocum in sui
capitis perniciem triduo datum…; Drama Asceticum, Discursus Aeternitatis…/
Drama Saeculare, Discursus Aeternitatis; tisky synopsí: Drama in
quo Anteros seu Cupido in Anulo, Fortuna adversa in Rota, Mars sive Maximinu
in Gladio triumphati a Diva Jesu Desponsa Catharina, 1655; Calliopius
Martyr, 1653; Plenilunium Marianum, in vere Martio sive sacra
temporis plenitudo dum mittitur salus Dianae sacerrimae aptissimum venandi
tempus monocerotis..., Nissae 1657; Elegantiarum libri duo, 1657;
Oratio de S. Francisco Xaverio, 1657; Imago Monocerotis ab Humana natura
Deitatis sagacissime Venatrice per quinque sensuum desideria amanter
adorata [1658]; Oratio funebris in obitu Ferdinandi III. Rom. Impo… pie
ac juste defuncti, tempore verno, mense Aprili, festis resurrectionis... evulgata
Glacii decimo Kal. May 1657, [1657]; Virtutis et honoris aedes in heroibus
et poëmatis XXV Graeco-Latinis in ordine litterarum deductis adaperta,
1666; Exercitia quotidiana cum suis Sacris Litaniis aliisque pijs
praecibus ex Ioanae Wilsono et alijs probatis auctoribus collecta, 1669;
Tractatus controversisticus de vocatione Praedicantium, Nissae 1674; J.
Port, Divadelní akce škol a bratrstev v Československu I (rkp. uložen v DÚ
Praha).

Kateřina Valentová

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:1620]]
[[Kategorie:Utrecht]]
[[Kategorie:1690]]
[[Kategorie:Chomutov]]